Jako peříčko

Lehounké mraky (jako peříčko) na jarní obloze.

A také květy lomikamenu jsou jemné peříčkové:

A do třetice jedno opravdové kachní peříčko s mojí vlastnoručně uplácanou miskou:

Škoda jen, že život takové peříčko není...

Hezkou neděli!

♥

Co se právě nosí

Konečně jaro! Nejenže začíná všechno pučet a zelenat se, ale stromy v našem městském parku halí své nahé kmeny do jarních modelů. Včera jsem objevila první dřevinnou manekýnu a určitě se brzy přidají i další. 
Sluší to té lípě!

Krásné jarní dny!

Slunečný den jarních prázdnin

a pěší túra na Javorník v dámském osazení: já, Leonka a tety Jana a Lidka a psí slečna Tesinka.

Lesní kavárna :-)

Les bez sněhu...

...a se sněhem.

Na vrcholu

Nová rozhledna

Jaro se hlásí!

A po víkendu znovu do práce a do školy!

Dělat radost druhým

Když děti ve škole pracují s nadšením, je to takové malé pohlazení i pro učitele. Výroba takového dárečku pro maminky dá spoustu námahy a času. Když druháček stříhá sám tvrdý kartón malými nůžkami, pomaluje a dokresluje detaily a pak ještě krasopisně píše byť jediné slovo, má z toho, že se všechno krásně povedlo, velkou radost. Potom svůj srdíčkový výrobek daruje mamince k Valentýnu a má opět radost. Maminka ho pochválí a to je další příval radosti. A teď se část té radosti vrátilo zpátky ke mně, když druháčkova maminka poslala fotku výrobku, jak mu to u nich doma sluší. Děkuji, mám radost!

Srdíčko Esterky

Pro radost

Leonka je nemocná. Dostala kašel. A proto i já jsem víceméně doma a ven chodím jen kvůli Marleyho. Po chviličkách jsem udělala další dvě panenky a už je zase nemám. 

Jednu dostala moje bývalá paní učitelka a zároveň i kolegyně Zorka. Je už doma a k nám do školy přichází vypomáhat v době nemoci dalších mých kolegyň. Má doma, jak ona říká, starý pokoj a do něj si panenku dala.

Druhou má moje sousedka Eva. Je smutná. Někdy je totiž život těžký a nespravedlivý. A to my holky držíme pohromadě.

V krajkách

Venku mrzne, sníh se drží a tak neuškodí zahřát se dobrým punčem. A když je k němu i výborný moučník upečený kamarádkou, je takové zimní zastavení v půli týdne ještě lepší. Přitom si zaměstnáte ruce nějakým tvořením, popovídáte si a zasmějete se, aspoň na chvíli vypustíte z hlavy starosti. Na velkém stole se mezi hrníčky s punčem najdou papíry, nůžky, jehly a nitě, spousta látek, krajek a stužek.
Tak to včera při našem holčičím setkání vypadalo. Holčičím...
Opravdu jsme se trošinku vrátily do dětských let a hrály si s panenkami. Určitě si i vy vzpomínáte na ty papírové s oblečky. 
Nechaly jsme se inspirovat nápady Pinterestu a vyrobily jsme si malé panenkovské dekorace.

Pořád padá...

Ráno nás sněhová nadílka nepřekvapila (odhazovala jsem sníh kolem domu ještě v 23 hodin při venčení psa) a odpoledne jsme se vydali do lesa. Takových 20 až 25 cm určitě napadlo. Marley skákal ve sněhu a měl ho po břicho. Posílám pár zasněžených fotek z předhůří Beskyd. 
Tak je u nás:

Před domem.

A už v lese. Vpravo uprostřed můžete vidět koš na discgolf, který se tu hraje.

Moc lidí před námi neprošlo.

Listy měsíčnice potrhané větrem vykukují ze sněhu.

Už se stmívá. Tak honem domů.