středa 9. května 2018

Jaké jméno máš?

Musím se přiznat, že jsem ráda, když vím, co mi na zahradě roste. Myslím tím to, jak se která rostlina jmenuje. Občas usedám k internetu cíleně a hledám... Často se mi má detektivní práce daří a dovím se i něco navíc. Třeba nějakou zajímavost nebo použití v kuchyni, kosmetice či léčbě. Stává se ale také, že obrázek hledané kytky nenajdu, takže neznám třeba tuhle:
A ani tuto:
Chrpy znám. To je nenáročná kytka ze zahrádek našich babiček.

Zběhovec roste i na loukách a v poslední době se dostává do zahrad. Často ho vidím v zahradnictvích jako skalničku.
Před pár lety se mě Leonka ptala - Co to je, mami?
Já - Zběhovec.
Po několika dnech jsme na něj někde narazily a Leonka volá - Mami, tady je taky ten běháček! 
 Takže běháček zběhovec :-) a zvědavec, co rád běhá.
Někdy je dobré použít jmenovky. Výhodné to je zejména, když pro něco pošlu do zahrady jiného člena rodiny. 
Někdy ho ale musím navigovat, a tak z okna volám - Zima, zima, teplo, teplo, přihořívá, hoří!
A někdy tam raději jdu sama... 
 V jarním slunci krásně svítí odkvetlé modřence.

neděle 29. dubna 2018

Opletek

Opletená keramická miska se sklem. 
Moje nerovné okraje se pod pletenicí aspoň trochu schovají. 




čtvrtek 5. dubna 2018

Deka je hotová!

A občas i obsazená. Náš psí mazlíček nás neustále pozoruje a hodnotí, sedá si na naše místa, aby na sebe upozornil. 
Má nás rád a my jeho. 
Deka je z 35 čtverců a obháčkována širším barevným lemem.
Původně měla naháčkovaná kolečka, viz příspěvek TADY, ale na všechna kolečka pak nevyšla vlna, a tak jsem je odpárala a nahradila jen malým vyšitým zeleným křížkem.

Háčkování mě chytlo a už mám nakoupen materiál na další deku, tentokrát ve veselejších barvách.

úterý 3. dubna 2018

Jak to bylo v období chřipky

V únoru a březnu jsme s dětmi ve škole probírali lidské tělo a péči o zdraví. Téma obšírné, které nám zasahovalo do všech předmětů. Obkreslovali jsme spolužáky, popisovali části těla, poskytovali jsme si první pomoc, vytvářeli malé kostřičky z vatových tyčinek, povídali o nemocech a úrazech a jak jim předcházet, malovali jsme pacienta v posteli... a pak přišla ta opravdová chřipková epidemie!


Místo plné třídy dětí tu jeden den bylo žáků šest. A to už tu seděla i má asistentka schoulená na židli, zabalená do svetru, a ani já jsem na tom nebyla nejlépe. Zástupkyně ředitele nás dospělé poslala domů a děti přešly do vedlejší třídy. 
Doma to nebylo o moc lepší. Byli jsme marodní všichni čtyři a nastal týden čajíčkování, zázvoru, citrónů a ležení v posteli.
V práci jsem potom našla jen čtyři děti. Všichni ostatní onemocněli.
Spousta akcí se musela přesunout. Měly nás navštívit děti ze tří mateřských školek. Bylo tu pro ně sice dost místa, ale nic bychom nepředvedli. Taky jsme měli jít bruslit, ale ostatním by to bylo líto. 
Postupně se uzdravení žáci vraceli. A tak nás bylo pět, to jsme se pustili do šití soviček, a do konce týdne už sedm. V dalším týdnu už byla třída zase téměř plná.
Stihli jsme další ročník Ponožkového dne na podporu dětí s Downovým syndromem.
Nástěnku s pacienty jsme rychle vyměnili za veselé králíky. 

 A vypravili jsme se i na bruslení s hokejovým trenérem.
Doufám, že už jsme si churavění odbyli a teď hurá do jara!

čtvrtek 1. března 2018

Kocúrik

Zuzka pochází ze Slovenska. V Česku už žije dlouho, ale přesto při rozhovoru slyšíte trochu její rodný přízvuk a občas do věty vloží nějaké slovenské slovíčko. Mně se to moc líbí, ráda ji poslouchám. Na naší škole pracuje jako asistentka. Doma na Slovensku u své maminky objevila svůj polštářek z dětství a poprosila mě, jestli bych jí neušila nový. Tak proč ne?
Původní

Nový

A oba :-)