pondělí 28. září 2015

Podzim začal

Podzim se hlásí ochlazením, což se projevilo u nás doma rýmou a pokašláváním. Preventivně nasadíme sirup a vaříme hektolitry čaje. Na sluníčku je dobře, ale ve stínu je citelně studeno. Na zahradě se udělá to nejnutnější, něco se ostříhá, něco schová. Kohlerii jsem z venkovního parapetu musela uklidit, asi nesnáší noční nízké teploty a některé listy jí zčernaly jako při mrazu.
Leonka přinesla z venku plody kdoulovce. Krásně mandarinkově voní a tak jsme je přidali do naší podzimní misky.


Milujeme sýry. Jakékoliv. A proto mě oslovil recept na internetových stránkách - gruzínský sýrový koláč - chačapuri.  Vyzkoušela jsem ho a mohu doporučit. Vše najdete TADY.


Stihla jsem vyfotit poslední dva kousky, ale jen tak tak...

neděle 20. září 2015

Běh

Včera se konal 13. ročník Běhu rodným krajem Emila Zátopka TADY. Začátek u nás v jeho rodišti a konec v Rožnově pod Radhoštěm. Součástí této akce je běh městem pro širokou veřejnost. Město je tak plné běžců. Malých i velkých, běží se s kočárky, běží celé rodiny. Za nás běžela Leonka. Ve své věkové kategorii doběhla na hodnoceném 6. místě. To, že není nijak zvlášť trénovaná a umístila se mezi běžkyněmi atletických klubů, mě překvapilo a udělalo radost.

Paní Dana Zátopková pak odstartovala 22 km dlouhý běh, kterého se zúčastnil Petr, manžel mé kamarádky Jany. Jana mě a Leonce nabídla malý výlet do Valašského muzea v přírodě, kam závodníci dobíhají a my pojedeme autem (naštěstí).
Po obědě jsme vyjely a v cíli podpořily Petra.
Než se náš běžec občerství, my se s Leonkou projdeme skanzenem:
Kostel v Dřevěném městečku
Vnitřek kostela

Tady E. Zátopek odpočívá.

Fojtství



Komora větší než jizba


Tak dolů ze schodů a...
...pospíchat na sraz s Janou a Petrem do cukrárny na kávu a něco k ní.

sobota 19. září 2015

Ostré zoubky

,,Dobrý den, posaďte se. Sestři, krátkou jehlu." Tak začalo páteční ráno u zubaře při plánovaném zákroku. 
V očích slzy - samovolně :-), pak šup, šup. Trochu víc tekla červená, sestřička mě proto s tampónem v puse posadila v boční místnosti, asi ať v čekárně nestraším ostatní pacienty. Po chvilce jsem znovu seděla v křesle, pan doktor dokončil práci a já mohla odejít. Spokojeně. 
Odpoledne zalévám doma květiny, a co to? Ještě někdo tu má ostré zuby! Všechny vršky u plazivky kalanchoe jsou pryč!


Nějaká potvůrka, kobylka nebo spíš housenka nechala na parapetu jen pár hovínek. Hledám toho vetřelce a nic. Nenašla jsem ho. Ale asi se mu u nás moc líbí. 
V oxalisu mi vykousl z té lásky srdíčko.

čtvrtek 10. září 2015

V barvách babího léta

Stromy a keře za městem ohýbají své větve pod tíhou barevných plodů.



Dlouhá stébla trav začínají usychat. Na některých místech nevelké pastviny se objevují první ocúny. Krásné a jedovaté. Podzim je tu!

úterý 8. září 2015

Švestky na koláči

Dokud švestka nedozraje,
chudinka jen zelená je...

Jenže teď už švestky dozrávají a je čas je nejen sklidit, ale i zpracovat. Na blozích to voní povidly, kompoty, knedlíky, možná i slivovicí... Ani já se švestkám nevyhýbám, máme je doma moc rádi, a vkládám recept na švestkový koláč.
Před lety jsem si ho opsala z Praktické ženy. Teď se o něj s vámi podělím:

Švestkový koláč s kokosovou drobenkou

Těsto:
25 dkg polohrubé mouky
1 lžíce cukru krupice
4 lžíce oleje
špetka soli
kvásek z 1,5 dl teplého mléka, 1 lžičky cukru a 2 dkg droždí

Vypracujeme nepříliš tuhé těsto a necháme kynout 3/4 hodiny. Poté dáme na vymazaný plech (asi 35 x 25 cm), poklademe půlkami švestek a posypeme drobenkou. 

Drobenka:
8 dkg polohrubé mouky
6 dkg cukru krupice
6 dkg rozpuštěného másla
3 lžíce kokosu
1 lžička skořice


Obměna s třešněmi 

neděle 6. září 2015

Kdo si hraje, nezlobí...

...a když si hrají velcí kluci, je to i legrace. Jejich hračky jsou sice trochu náročnější, ale když se sejde dobrá parta, co má kořeny už v 1. třídě, stojí to za to. Mafie ve stylu black and white na srazu veteránů Tatra.

 Báječní mladí muži s klikou - Vašek, Tomáš a Přemek.



čtvrtek 3. září 2015

Variace na sluneční paprsek

Tak si sedím a háčkuji kytičky podle nového vzoru. Nedávno mě po delší době navštívila bývalá kolegyně, ale stálá kamarádka Zlatka a přinesla mi speciál Diany. Tady ten vzoreček byl. Nedalo mi ho nevyzkoušet. Zpočátku jsem se trochu ztrácela a občas jsem musela to háčkování odložit. 
Na stůl přes zatažené žaluzie zamířil pruh letních slunečních paprsků a ten si pohrával s listy hortenzie, vodou ve skleničce i s tou odpočívající krajkou. Místo háčku v ruce mobil a focení...