středa 2. ledna 2019

Malé ohlédnutí

Vánoční čas se chýlí ke konci. Za chvíli jsou tu Tři králové a vánoční dekorace se budou zase stěhovat do krabic, aby se za rok oprášily a znovu zdobily naše domovy.
Náš vánoční stromeček byl háčkovaný.
Snažím se odolávat a už nic z dekorací před Vánoci nekupovat, ale úplně se mi to nedaří.
Mám totiž šikovné kolegyně nebo kolegyně s tvořivou maminkou či známou, a když vám něco z toho tvoření donesou až pod nos, je to těžké.
A tak nám doma přibyli korálkoví andílci a další vločky.


Nové jsou i tyto hvězdy.
Letos jsem poprvé pověsila girlandu s mini andílky, které jsem dělala už dávno, jenže jsou tak malí, že jsem na ně zapomněla. Až teď!

Poslední z nových ozdůbek je dřevěný anděl. Visí na drátěném koši spolu s malými dřevěnými hvězdičkami.

Tak to bylo malé ohlédnutí za Vánocemi. Dnes jsem měla poslední volný den a zítra mě čeká už pracovní nasazení. Přiznám se, že už se těším. Čeká mě dalších osmnáct andílků...
Děkuji za vánoční a novoroční pozdravy, milé blogerky a čtenářky. Přeji vám všem šťastné dny v novém roce!

neděle 23. prosince 2018

Andílci

V pátek jsme se školními dětmi slavili. Přinesli jsme si cukroví, vařili vánoční čaj, zpívali koledy a rozdávali dárečky. Kromě dárků od kamarádů si děti domů odnesly i šité andílky, které si předtím kreslili na látku. Prodávali jsme je i na školním jarmarku a tam sklidili úspěch. Jednoho jsem našila na srdíčko pro naši paní asistentku Marcelu.

 I já jsem dostala dárek. Krásnou vánoční kouli.
A aby toho nebylo málo, ještě jednu mi dala moje sestra.  
Přeji vám všem krásné prožití následujících vánočních dnů.

neděle 16. prosince 2018

Ve znamení hvězd

V posledních dnech probíhalo háčkování hvězdiček různých tvarů a velikostí. Dokonce i v keramickém kroužku jsme přešly k této ruční práci. Dost jsme se u toho s kolegyněmi nasmály, když si každá po svém nahlas diktovala postup. A tak alespoň u nás budou Vánoce hvězdičkové.


Dečku jsem našla v návodech Drops - TADY. Jen ta moje je menší. Na zoubkový okraj mi už nezbyla příze.
Krásný předvánoční týden!

pátek 14. prosince 2018

Vánoce na dědině

V týdnu jsme s dětmi ze školy jeli na výlet do Rožnova pod Radhoštěm. Měli jsme tam objednán program Vánoce na dědině.
Od školy jsme odjížděli za sucha a jen jsme vešli do skanzenu, začalo hustě sněžit. Jako na objednávku. Romantická zima v areálu starobylých chalup jenom umocnila atmosféru Vánoc. 












 Lucka nás všechny očistila od zlobení :-)



 Mikuláš rozdal dětem křížaly.
 A čert některé vyšupal metličkou.

13. prosince přišly Lucky i do třídy, to bylo ticho!
České tradice jsou kouzelné.

čtvrtek 6. prosince 2018

Výšlap a sladká tečka

V posledním listopadovém týdnu se konal seminář v Rajnochovicích, na který jsme se s kamarádkou Lidkou přihlásily. Hlásily jsme se už koncem září a já pak sledovala v televizi výskyt medvěda na Valašsku, a to zejména v centru Rajnochovic... Tam mám jet, říkala jsem tehdy dětem, a ony mi s úsměvem řekly, ty se máš. Potom zprávy hlásily, že se medvěd vzdálil, a pak už se neukázal, takže někde spí. Nu snad...
Každopádně jsme v pátek večer odjely. V místním hotelu jsme se ubytovaly, poslechly jsme si u večeře zhodnocení naší práce v ČASPV, pak jsme si daly něco na zub.
V sobotu ráno přijel Lidčin manžel, který měl večer na semináři besedu. Kromě jiného je také horolezcem a loni byl v české expedici, která jako jediná z českých skupin zdolala himalájskou horu Minya Konka. (ZDE a TADY)
Vedl nás proto i na vrhol k rozhledně Kelčský Jeseník. Skupinky, které z hotelu vyšly hodinu po nás, byly u rozhledny dříve. Večer zase byli všichni už v hotelu a naše skupinka vedená horským vůdcem Leošem dorazila poslední. Celou cestu nám tvrdil, že jsou to zkratky! Cesty byly děsné, ale ,,dobrodrůžo"!
Inu adrenalin má v krvi a já jsem pak doma vyhodila mé oblíbené turisticé botky, protože tu cestu nevydržely. Počasí bylo horší než prozrazují fotky. 


















 
Často jsme my holky zastavovaly, vydýchaly se, napily i něco vyfotily. Leoš šel stále vpřed, a když jsme dlouho nešly, vrátil se k nám, takže šel túru vlastně dvakrát. Vraceli jsme se za tmy. Koníci z farmy stáli blízko cesty a pózovali pod rozsvícenou lampou. V teple hotelu na nás padla únava.
Večer nás čekalo promítání filmu z výstupu na Minya Konku a beseda u fotek. A my dvě s Lidkou jsme si po celém dni daly znovu tu sladkou tečku. Zaslouženě, ne?