U nás...
pondělí, 28. května 2012
čtvrtek, 17. května 2012
Ocenění od Emily
Dnes jsem dostala od Emily milou zprávu o přidělení nového ocenění pro můj blog. Mám opravdu velkou radost a touto cestou Emily děkuju.
Dnes jsem dostala od Emily milou zprávu o přidělení nového ocenění pro můj blog. Mám opravdu velkou radost a touto cestou Emily děkuju.
Těší mě, že si někdo v dnešní uspěchané době najde chvilku nejen pro svůj blog, ale také k prohlédnutí, pročtení a dokonce i okomentování jiných příspěvků. Milé slovo potěší a popostrčí zas o kousek dál. A tak i já posílám toto ocenění dalším virtuálním kamarádkám a pak jen na nich záleží, u koho se zastaví a komu ho srdíčkem udělí.
Já předávám:
a dalším čtenářkám a členům mého blogu...
pondělí, 14. května 2012
Ranní probuzení
Včera ráno mě probudilo pípání. Byla neděle, vstávat brzy mě nic nenutilo. Ale to pípání bylo jiné než jindy. Žádný kos, vrabec nebo sýkorka... Co to je?
Kouknu z okna. ,, Ahoj, teto, půjde Leonka ven?" Byl tam Leončin kamarád Kuba a s ním dvě kachňátka. To ta za ním cupitala a pípala do kroku. Leonka do sebe hodila snídani, a pak už jsme ji do oběda neviděli.
Kuba je kluk od sousedů, dvanáctiletý milovník zvířat
a asi budoucí farmář...Bohužel jeho láska ke zvířatům je trochu problematická. Nebydlíme v rodinném domě, naštěstí ani v paneláku, ale ve čtyřbytovém domě
s malými zahradami, nevhodnými k chování drůbeže.
To nedělní ráno jel Kuba se známými na výstavu domácích zvířat. Od rodičů dostal stovku, aby si něco koupil - k jídlu. Přivezl kachny! Zatím je má doma
v pokojíčku. Maminka ale nadšená není, a tak jim Kuba hledá nový domov. My je teda taky nechceme...:-)
Nám stačí na zahradě ptáčci zpěvaví a tihle:
Včera ráno mě probudilo pípání. Byla neděle, vstávat brzy mě nic nenutilo. Ale to pípání bylo jiné než jindy. Žádný kos, vrabec nebo sýkorka... Co to je?
Kouknu z okna. ,, Ahoj, teto, půjde Leonka ven?" Byl tam Leončin kamarád Kuba a s ním dvě kachňátka. To ta za ním cupitala a pípala do kroku. Leonka do sebe hodila snídani, a pak už jsme ji do oběda neviděli.
Kuba je kluk od sousedů, dvanáctiletý milovník zvířat
a asi budoucí farmář...Bohužel jeho láska ke zvířatům je trochu problematická. Nebydlíme v rodinném domě, naštěstí ani v paneláku, ale ve čtyřbytovém domě
s malými zahradami, nevhodnými k chování drůbeže.
To nedělní ráno jel Kuba se známými na výstavu domácích zvířat. Od rodičů dostal stovku, aby si něco koupil - k jídlu. Přivezl kachny! Zatím je má doma
v pokojíčku. Maminka ale nadšená není, a tak jim Kuba hledá nový domov. My je teda taky nechceme...:-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)























