Rovnýma nohama

Rovnýma nohama jsem se vrhla do pracovního procesu. Po týdnu volna, který byl vyplňován sledováním pohádek (spíš posloucháním pohádek, když jste v kuchyni...), návštěvami rodiny a přátel, procházkami se psem i bez, sedánkami v oblíbené kavárně, jsem šla do práce. Přemýšlela jsem, kdo z dětí asi onemocněl? Nikdo. To je fajn. Kdo se spletl a přichystal si učebnice na pondělí místo úterka? Filip. Samozřejmě. Byla jsem zvědavá, jestli Ježíšek splnil všechno, co si děti přály. Bylo toho o mnoho víc. Zajímalo mě, jak prožily volno kolegyně a co nového nás ve škole čeká. 
Do školy jsem přicházela zasněženým městem, v noci začalo hustě sněžit.
U vchodu první novinka - nefunguje školní zvonek. Zvoňte na družinu stálo na nalepeném lístečku.
Druhá novinka - zrušený školní bufet. Podle mě blbost (pardon). Takže teď se budou všechny ty nezdravé věci kupovat v nedalekém obchodě a stejně se jíst budou. Ti, co nosili svačiny, je dál budou nosit. Ti, kterým rodič raději vlepil do ruky minci, ji zase dostanou...
Třetí novinka - rozpis na suplování do družiny. Vychovatelka Katka je nemocná. Chudák, tak často přecházela nachlazení, až ji chřipka dostihla. Hlavně, ať se dá do pořádku, my se o výpomoc v družině rozdělíme.
Čtvrtá novinka mě čekala doma. Leonka bude dva dny bez školního obědu. Nový systém objednávání a odhlašování obědů na jejich škole umožňuje nahlásit oběd dva pracovní dny dopředu, to znamená až na pátek. Ach jo! A pořád je co řešit. Nečekaně, ale pružně. A hlavně s nadhledem :-) 
Teď ještě splním žádost Hanky, která si psala o návod na vánoční stuhu. Nenechala v komentáři emailovou adresu, a tak přání plním touto cestou:

P.S. Syn dnes rozbil talířek, stejně byl jen jeden, a Leonka mi právě z kuchyně hlásí, že jí praskla čajová konvice, když do ní nalila horkou vodu. Hlavně, že nejedeme na pohotovost s opařením!
Střepy prý znamenají štěstí, tak uvidíme, co přinesou další dny.
Mějte se hezky!