čtvrtek 31. května 2018

Diagnóza

Ve sborovně se občas povídáme o tom, co kdo přečetl. Asistentka Martina byla nadšená knížkou Diagnóza: učitelka. A tak jsem si ji na její doporučení přečetla taky. Bavila jsem se a smála i nahlas. Vybavily se mi vzpomínky i na má dálková studia a znovu jsem prožívala trému před zkouškami. Čtení to je ze života a to nejenom pro učitelky.
Snad jsme opravdu svým povoláním postižené. Je to asi tím, že některé pracovní problémy nosíme v hlavě celý den a v duchu je řešíme. Pak děláme věci automaticky a průšvih je na světě. Tento týden jsem si třeba vzala v jídelně ke stolu dva příbory. ,,Asi čekáš několik chodů, co?" zaznělo od kolegyně. ,,Tak tady se nedočkáš, hahaha..."
V sobotu se u nás ve městě konal bleší trh. Bylo horko. Oblékla jsem si sukni, halenku, vzala velkou tašku, frajerské sluneční brýle, na chodbě nahodila boty a vydala směrem do centra. Asi 100 metrů od domu jsem zjistila, že mám obuté crocsy, co nosím do zahrady, tedy špinavé a zaprskané barvou od natírání. Inu parádnice!
Takže jsem se otočila, rozhlédla kolem sebe, kdo všechno mě viděl, a pádila domů přezout boty. Syn prohlásil, že na blešák byly rozhodně IN ty crocsy. Stejně je tam prý haraburdí, kterému já říkám poklady.

A když je příspěvek tak trochu školní, ukážu ještě práce mých prvňáčků:



úterý 29. května 2018

Zahrada a svatodušní svátky








Letošní svatodušní neděle 20. května byla krásná, a tak se nám vydařilo i tradiční smažení vaječiny venku. 

středa 9. května 2018

Jaké jméno máš?

Musím se přiznat, že jsem ráda, když vím, co mi na zahradě roste. Myslím tím to, jak se která rostlina jmenuje. Občas usedám k internetu cíleně a hledám... Často se mi má detektivní práce daří a dovím se i něco navíc. Třeba nějakou zajímavost nebo použití v kuchyni, kosmetice či léčbě. Stává se ale také, že obrázek hledané kytky nenajdu, takže neznám třeba tuhle:
A ani tuto:
Chrpy znám. To je nenáročná kytka ze zahrádek našich babiček.

Zběhovec roste i na loukách a v poslední době se dostává do zahrad. Často ho vidím v zahradnictvích jako skalničku.
Před pár lety se mě Leonka ptala - Co to je, mami?
Já - Zběhovec.
Po několika dnech jsme na něj někde narazily a Leonka volá - Mami, tady je taky ten běháček! 
 Takže běháček zběhovec :-) a zvědavec, co rád běhá.
Někdy je dobré použít jmenovky. Výhodné to je zejména, když pro něco pošlu do zahrady jiného člena rodiny. 
Někdy ho ale musím navigovat, a tak z okna volám - Zima, zima, teplo, teplo, přihořívá, hoří!
A někdy tam raději jdu sama... 
 V jarním slunci krásně svítí odkvetlé modřence.