Dobroty

V pátek byly pololetní prázdniny. Moje kamarádka Jana mi navrhla na tento den výlet. Souhlasila jsem a nechala na ní plán i cíl výletu. Bylo to pro mě vlastně překvapením. Mojí podmínkou bylo jen, abychom byly zpátky ve 13 hodin. To mi začínalo další z mnoha cvičení ruky na rehabilitaci. Janina podmínka byla: ,,Nesnídej!"

Vyjely jsme brzy ráno. Přes noc pršelo a mrzlo, na cestách byla ledovka. Ta způsobila, že naše cesta byla místy dobrodružná. Jely jsme pomalu a v pořádku dojely do cíle - Valašské Meziříčí a místní Chlebíčkárna. Dvanáct druhů chlebíčků, jeden lákavější než druhý. Tady jsme posnídaly.

Posílené chlebíčky a kávou jsme jely do centra města. Prošly jsme si historické náměstí, zámeckou zahradu a pak odjely do Zahradního centra po kloboukem TADY. Ve venkovních prostorách bylo prázdno, ale uvnitř to hýřilo barvami petrklíčů.

Nakoupila jsem nějaké drobnosti ke tvoření domů i do školy. A pak jsme se odměnily svačinkou. Ještě jsem se ani nezakousla, když mě talíř ohromil otázkou: Dobrota, co?

Byla to dobrota!

Cesta domů už nebyla tak napínavá, cesta už byla nasolená, takže jen mokrá. Rehabilitaci jsem krásně stihla a Janě děkuji za krásné dopoledne!