,,Nechceš na Noc kostelů do Štramberka?" psala jsem nedávno kamarádce Janě. ,,Jo, tak v pět," odpověděla Jana. A v pět večer zazvonila u dveří: ,,Pojď Petr nás zaveze." Petr, Janin manžel, je majitelem Mini Coopera Mr. Beana a tímto auťákem nás vzal, což je čest.
Ve Štramberku jsme s Janou navštívily malou vinotéku pana Střechy, protože jsme měly dost času do začátku programu, který jsme chtěly navštívit. Daly jsme si malý punč, večer už totiž bylo chladno, a pak jsme šly do vedlejší pizzerie. U skvělé pizzy jsme probraly nějaké pracovní i osobní zážitky předešlých dnů, a potom vyšlapaly do kopce na štramberské náměstí k místnímu kostelu sv. Jana Nepomuckého.
Vcházely jsme za zpěvu pěveckého sboru z nedaleké vesnice. Hudba nás provázela cestou točitým schodištěm k varhanům, dál do půdních prostor a do věže ke kostelním zvonům. Tady nám průvodce zodpověděl pár otázek k historii zvonů a my jsme se mohly z věžních oken rozhlédnout po okolí kostela.
Následovala přednáška pana Hrčka o dějinách štramberských kostelů, kterou jsme chtěly s Janou slyšet. Pan Hrček je štramberský rodák a jeho vypravování podbarvené štramberským nářečím je velmi poutavé.
,,Dnes je u nás i muzejní noc. Když stihneme autobus před devátou, ještě můžeme do muzea," řekla Jana. Autobus jsme stihly a jely jsme v něm s řidičem samy, takže to byla taková vyhlídková jízda Štramberkem do Kopřivnice.
K nám do muzea, tedy do Technického muzea nákladních automobilů Tatra, jsme dorazily ve čtvrt na deset. A měly jsme štěstí, protože se nás ujal tatínek mého bývalého žáka a zároveň Janin spolužák pan Zátopek, který je kurátorem muzea. Prošel s námi celý areál, vysvětloval, ukazoval, doporučoval, sděloval ,,zákulisní" vtipné informace a prozradil, že kurátor nemá rád návštěvníky, protože kurátor má rád exponáty zakryté a ve tmě. :-) Návštěvu muzea doporučuji všem. Je interaktiní a i pro děti tu je spousta aktivit. Stihly jsme toho s Janou tento večer hodně a bylo to super!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše milá slova.