neděle 12. března 2023

Ti dva

Kamarádi: jednou hlídá jeden, potom druhý... A pak já hlídám oba.




Jožánek nakukuje přes rameno, když upravuji fotky a říká: ,,Babičko, udělej nám srandičku."

pátek 3. března 2023

Masopustní rej a skořicový koláč


Masopustní průvody a maškarní veselí v předešlém týdnu neminuly žádnou obec u nás. Ve škole jsme taky našim dětem naplánovali masopustní projekt, abychom jim tuto tradici přiblížili. Mám ráda ty školní akce, které se vymykají všedním dnům. Rodiče dětem připravili opravdu krásné masky, nikdo ji nezapomněl, tak jako občas domácí úkol.:-) Na konec dne děti vyráběly klauny. Moc se jim povedli. Jsou z roliček od toaletního papíru a námět na ně jsem našla na Instagramu.


U nás doma jsme koblihy nesmažili, místo nich byl skořicový koláč s mandlemi.

Kynuté těsto:
500 g hladké mouky
250 ml mléka
kostka droždí
1 lžíce cukru
špetka soli
50 g oleje nebo rozpuštěného másla
1 vejce

Náplň:
3 lžičky skořice
4 - 5 lžic cukru
50 g změklého másla
sekané mandle do náplně i na posypání koláče

Z vlažného mléka, cukru a droždí uděláme kvásek, necháme vzejít a přidáme ke všem ostatním přísadám. Vymícháme těsto a necháme 45 minut kynout. Těsto vyválíme na plát a potřeme náplní z cukru, skořice a másla, pak posypeme nasekanými mandlemi a stočíme do rolády. Nakrájíme na 8 kusů a vyskládáme do kulaté vymazané formy. Posypeme mandlemi a dáme péct asi na 1/2 hodiny na 180°C. Horký koláč potřeme rozpuštěným máslem.




 

neděle 19. února 2023

Dárek ze srdce

Znáte to. Někdo má narozeniny, vy nevíte co koupit, chcete tedy darovat peníze, ale darovat je nějak neobyčejně. 


Ušila jsem lněné srdíčko s vyšívanou kytičkou a malou kapsičkou, do které jsem bankovku vložila. Takže dárek ze srdce. 💝


sobota 4. února 2023

Dobroty

V pátek byly pololetní prázdniny. Moje kamarádka Jana mi navrhla na tento den výlet. Souhlasila jsem a nechala na ní plán i cíl výletu. Bylo to pro mě vlastně překvapením. Mojí podmínkou bylo jen, abychom byly zpátky ve 13 hodin. To mi začínalo další z mnoha cvičení ruky na rehabilitaci. Janina podmínka byla: ,,Nesnídej!"

Vyjely jsme brzy ráno. Přes noc pršelo a mrzlo, na cestách byla ledovka. Ta způsobila, že naše cesta byla místy dobrodružná. Jely jsme pomalu a v pořádku dojely do cíle - Valašské Meziříčí a místní Chlebíčkárna. Dvanáct druhů chlebíčků, jeden lákavější než druhý. Tady jsme posnídaly.


Posílené chlebíčky a kávou jsme jely do centra města. Prošly jsme si historické náměstí, zámeckou zahradu a pak odjely do Zahradního centra po kloboukem TADY. Ve venkovních prostorách bylo prázdno, ale uvnitř to hýřilo barvami petrklíčů.

Nakoupila jsem nějaké drobnosti ke tvoření domů i do školy. A pak jsme se odměnily svačinkou. Ještě jsem se ani nezakousla, když mě talíř ohromil otázkou: Dobrota, co?
Byla to dobrota!
Cesta domů už nebyla tak napínavá, cesta už byla nasolená, takže jen mokrá. Rehabilitaci jsem krásně stihla a Janě děkuji za krásné dopoledne!

pondělí 30. ledna 2023

Housky ke snídani

Ráda peču z kynutého těsta. Kváskové pečení se mi moc nedaří, takže droždí je pro mě jedničkou.
Hledám nové recepty a zkouším, co nám zachutná.
Tyto housky jsem objevila na internetu a o recept se tu s vámi podělím. Jen jsem je ničím před pečením neposypala. Náš Jožánek by je nejedl a semínka by vyšprtával :-)


Domácí housky

1/2 kg polohrubé mouky

kostka droždí

1/4 l mléka

lžička cukru

vrchovatá lžička soli 

1 vejce

50 g tuku

žloutek na potření


Na posypání: sůl, kmín, sezam...


Z mléka, cukru a droždí uděláme kvásek. Přidáme k ostatním surovinám a vypracujeme těsto. Necháme 40 minut kynout na teplém místě. Těsto rozdělíme na 8 částí. Každou část pak na tři kusy, ze kterých uděláme válečky a spleteme do pletýnky. Hotové necháme na plechu ještě nakynout, potřeme žloutkem a posypeme. Pečeme dozlatova.

neděle 29. ledna 2023

Valašské muzeum v přírodě

To je místo, kam moc ráda jezdím. Fotky jsou ještě povánoční. Byl to náš poslední výlet roku 2022 - vánočně vyzdobené chalupy v rožnovském skanzenu.











pátek 30. prosince 2022

Prosincové ohlédnutí

Vánoce mají své kouzlo, ale v dětských očích je to kouzlo magické. Teď v roli babičky to pociťuji silněji. 
Jožánek to vánoční těšení opravdu prožíval. Ve školce měli ,,Vánoční kavárničku", na kterou děti napekly perníky, dělaly přáníčka a vyráběly jablíčkový svícen. Ten jsme nesli domů jako svátost.


V té době napadly hromady sněhu a my chodili ze školky kolem nasvíceného kostelu. Sníh kouzlo umocňoval.

Doma jsme začali se zdobením.

Do pondělního cvičení přišel Mikuláš. A Jožánek se zase hrdinně postavil do řady dětí, aby mu něco zazpíval.
Společně jsme pekli, zdobili sromeček a čekali na Ježíška. Přišel. Tajně. Nikdo ho neviděl. Proto jsme se po Vánocích šli podívat na ,,Živý betlém" do Štramberka.



A pak ještě k nám do kostela na jesličky.



Ještě jsou Vánoce? To je každodenní Jožánkova otázka. Ještě chvilku ano. Do Tří králů bude to kouzlo trvat.