Dárek ze srdce

Znáte to. Někdo má narozeniny, vy nevíte co koupit, chcete tedy darovat peníze, ale darovat je nějak neobyčejně. 

Ušila jsem lněné srdíčko s vyšívanou kytičkou a malou kapsičkou, do které jsem bankovku vložila. Takže dárek ze srdce. 💝

Látkový boxík

Má kolegyně se v krátké době stala babičkou čtvrtého vnoučka. Požádala mě o ušití povlaku na čtvercovou peřinku. Ze zbytku látky s milým dětským vzorečkem jsem jí ušila ještě boxík na hračky nebo kosmetiku pro miminko.

Zima na jaře

Jaro se pořád pere se zimou a já držím palce spíše jaru.

Jeden den fotím přes plot sousedů záplavu sněženek,

druhý den je bílo. Jen v trávě rostoucí trsy narcisů slibují příchod jara.

V březnu má mnoho mých kamarádek i obě dcery narozeniny. Pro kolegyně jsem uháčkovala k narozeninám srdíčka. Jedno bílé, jedno smetanové.

Podle tvaru jsem pak ušila lněná ,,polštářková" srdce.

Vše se dalo dohromady.

A hotovo!

Tady je jeden z dárečků už u své majitelky.

I vy mějte srdíčkové dny!

💗

Váčky na hračky

Váčky na hračky přibývají. Nejdřív jsem k pejskům ušila pytlíček do sady. Látky jsem jen otočila.

Je to teď pár, který do sebe zapadá jako matrioška :-)

Do třetice jsem sáhla po vzoru autíček. Ten asi bude nejoblíbenější...

Neposeda

 Máme březen a jaro nesměle vykukuje ven.

U nás teď začínají jarní prázdniny, nemusím tak chystat online hodiny. Proto jsem vyměnila notebook za šicí stroj. Ze zásob jsem vytahala látky s veselými dětskými motivy a začala stříhat, prošívat a šít něco, do čeho by si náš Jožánek mohl schovávat hračky. A tak vznikl první váček s neposednými pejsky pro malého neposedu.  

Výhodou tohoto pytlíku je, že drží svůj tvar, i když je prázdný. Bude-li stát na podlaze, lehce se z něj budou hračky vybírat i schovávat.

Nadýchané buchty i polštářek

Mám v rukou knížku Pekáč buchet, kterou se chystám přečíst. Pekáč buchet to není špatný nápad! Zadělám si těsto, nechám kynout a použiju ořechovou náplň. Po hodince jsou buchty hotové.

Pavlínka i Leonka si nabalily krabičky a vyrazily ven. A já jsem se pustila do přešívání polštářku pro Jožánka.
Proč přešívání? Vysvětlím.
Polštářek jsem koupila ve výprodeji. Krásný, ruční práce. Byla na něm aplikace auta a nápis Paul. Paula nemáme, a tak jsem se dala do párání a odstřižení nápisu. Pak jsem ze zásob vybrala modré odstíny látek a kombinovala. Sešila, prošila a polštářek do kočárku je hotový. 

Peněženka

Každá žena má spoustu drobností, které s sebou nosí v kabelce, nebo potřebuje malou peněženku, aby nezabrala místo v psaníčku.
Větší puntíkovanou jsem si zkoušela šít doma, abych s jejím postupem seznámila své tvořivé kamarádky. Při naších měsíčních setkáních si vždy něco vyrobíme a probereme, jak jde život. Malou jsem tedy šila společně s nimi.

Potřebujeme kovové zapínání, bavlněnou látku o velikosti dvou kapesníků, jehlu, nit, bavlnku v barvě látky, nůžky, hezký knoflík nebo háčkovanou kytičku.
Změříme si průměr kovového zapínání a vynásobíme dvěma. Tento násobek bude průměrem kruhového střihu. Podle střihu si vystřihneme dva kruhy z látky, na švy nepřidáváme.
Každé látkové kolečko těsně v kraji prošijeme ručně předním stehem dlouhým 3 - 4 mm. Stáhneme, upravíme tvar a několika stehy stažení pojistíme. Tato nařasená strana je na líci peněženky, hladká strana tvoří rub, je vlastně podšívkou.
Každé nařasené kolečko všijeme zadním stehem do kovového rámečku, použijeme bavlnku. Tato část je náročná, to přiznávám, chce to krátkou jehlu a trpělivost.
Nakonec sešijeme skrytým stehem dno peněženky a spojenou nařasenou stranu zakryjeme našitím knoflíku nebo kytičky.

Princezna pro malou princeznu

Hezké narozeniny, Lindo!

Kocúrik

Zuzka pochází ze Slovenska. V Česku už žije dlouho, ale přesto při rozhovoru slyšíte trochu její rodný přízvuk a občas do věty vloží nějaké slovenské slovíčko. Mně se to moc líbí, ráda ji poslouchám. Na naší škole pracuje jako asistentka. Doma na Slovensku u své maminky objevila svůj polštářek z dětství a poprosila mě, jestli bych jí neušila nový. Tak proč ne?

Původní

Nový

A oba :-)

Únorová procházka a taška na noty

Dnešní ráno nevypadalo příliš vábně, ale vyklubalo se v bezva den:
1) Doprovod Lidušky do Nového Jičína k lékařské kontrole.
2) Čekání s Janou na Lidku v útulné kavárničce blízko náměstí.
3) Návštěva Levňáčku, protože byl naproti kavárně, a nákup super kousků z druhé ruky do našeho šatníku. :-)
4) Procházka po jičínských Skalkách s krásnými výhledy na Beskydy. 

5) Oběd s holkama a probrání témat o jídle, dětech, práci... (však to znáte)
6) Cesta domů.
7) Doma došívání tašky pro kolegyni Naďu. Tentokrát pro dceru Veroniku. Opět kočičí motiv (jak jinak u Nadi), ale s žádostí, aby do tašky vešly noty.

8) Odnesení došité tašky, kafíčko u Nadi a mazlení s jejím vnoučkem Matýskem. :-)
9) Nákup na víkend.
10) Hlazení našeho psa. Tento týden měl těžký. Srážka s autem ale naštěstí dopadla dobře!

Jedna kočka vedle druhé

Moje kolegyně Naďa je milovnicí koček. Je to taková kočičí máma milující svého Murinka. Lásku ke zvířatům předává svým dětem a vnukům i všem svým žákům. A tak se není co divit, když jí někdo nějaké to kotě nebo štěně přinesl třeba na konci školního roku. Když přijde Naďa k nám pusinkuje i našeho psa 🙂.
Má oblíbený hrnek s kočkou, kočičí klíčenku i peněženku. 
Nedávno mi přinesla látku s číčami a poprosila o ušití dvou kabelek pro své vnučky Ivanku a Sofinku.

Tak jsem se do šití pustila, aby holky byly kočky!