pátek 31. března 2017

Psí společnost

V pátek po práci chodíme na kávu s mou třídní asistentkou. Rozebíráme celý pracovní týden a plánujeme si další. Ve škole na to nemáme čas, sborovnou prochází spousta kolegyň, zvoní telefon, klepou povídáníchtiví žáci... Čili čas by byl, ale není klid. Takže změníme prostředí, ale probereme i jiné ,,holčičí" problémy a životní zkušenosti. 
Cestou domů mě napadlo, že v tak krásném počasí, jaké bylo dnes (to bylo tento týden sice skoro pořád), by byl hřích zůstat doma. V obýváku jsem to oznámila svým dvěma starším dětem. Bylo by přece dobré jít se podívat, jestli už roste medvědí česnek. Marley prý se mnou určitě půjde rád, a tak mi cestou do lesa dělal společnost náš pes...
Touto dobou mám náš les ráda. Zatím bezlisté stromy umožňují výhled do prostoru a les je prosvětlený.



Stíny namalovaly pruhy na lesní cestě, 
 pařezy s mechovým polštářkem zvou k posezení.
Jen zariskujete, že pak půjdete s mokrým zadkem :-) 
Marleymu nevadilo, že je mokrý celý. Nejdřív se snažil z rybníku zachránit všechny napadané klacky.
Pak ho zaujaly pářící se žáby. 
Je totiž hrozně zvědavý. Kazí záběr a ani se neomluví :-) 
Takže znovu! 
Trochu medvědího česneku jsme nasbírali, taky pár kopřiv a hrst petrklíčů s plícníkem.
Zítra mě čeká lesní bar v Jeseníkách. Kamarádka Lidka je tam v lázních a auto plné holek ji jede zkontrolovat. Už se na ni těším.
Mějte se krásně! 


středa 29. března 2017

Hnízda

V nedalekém parku nám rozkvetla hnízda plná krokusů. Cestou z práce jsme je s Leonkou fotily, dokud krásně kvetou. Zanedlouho je na protějším trávníku vystřídají hnízda narcisů - ZDE.





úterý 28. března 2017

Další řezání

...a další zajíc a k tomu ptáček. Opracoval a nepřesnosti uhladil opět náš školník. Sám se nabídl (raději) a ještě přidal očko k zavěšení. Hodný!


Teď se pustím do povrchové úpravy všech tří zvířat. 
I u nás je konečně teplo a může se být venku na zahradě déle. K večeru máme totiž zahradu ve stínu a chlad nás vyháněl domů. Ostříhala jsem okrasný modřín a pár větviček jsem si vzala domů i do školy. Pupeny svítí ostrou zelení. 
Miluju jaro!

úterý 21. března 2017

Ponožkový den 2017

Stejně jako loni jsme se připojili k výzvě na podporu dětí i dospělých s Downovým syndromem a přišli do školy v různých a krásně barevných ponožkách.
:-)

pondělí 20. března 2017

Vezmeme si hoblík, pilku...

Veselý text dětského tanečku se mi náramně hodí pro název dnešního příspěvku. Minulý týden jsem si totiž SAMA vyřezala zajíce ze starého prkna. 

Začalo to pracovními schůzkami s kolegyněmi ve škole po škole :-) Zprovoznily jsme si staré šicí stroje a začaly s minikroužkem šití. Jenže jedna z mých kolegyň, Katka, je zdatná řemeslnice. K narozeninám si přála přímočarou pilu, a tak ji dostala. A teď řeže a řeže. Sama si vyřezala snad i plotové latě a věšáky a cedule a nevím co ještě. Díky ní se náš kroužek změnil na ,,hoblík, pilku kroužek," Katka pilu dovezla na krátkou dobu do školy a já se pustila do vyřezávání. Pod záštitou školníka držícího se za hlavu jsme řezaly už dvakrát! Prvního zajíce mi náš pan školník i obrousil, ale ty ostatní dva výtvory chci zkusit opracovat sama.
Zajíc ještě nemá povrchovou úpravu, o té pořád uvažuju. Zatím je v surovém stavu.
Krásné začínající jaro!

neděle 12. března 2017

Něco málo o květech

V minulém příspěvku jsem se zmínila o koupení zvonků, aby nám doma něco kvetlo. Doba čekání na jaro je pro mě letos nějak dlouhá. V obchodech na mě od ledna útočí květináče s rozkvetlými cibulovinami a petrklíči, a teď už i velikonočními dobrotami. Pár hyacintů a narcisů jsem si samozřejmě koupila. Kdo by odolal? 

V současnosti  smutné, odkvetlé a odstřihlé cibule skladuju na chodbě v chladu, kde čekají, až se dostanou do záhonu. A na zahradě mají mé cibulky zhruba šest centimetrů. Tak to si ještě počkám... A proto mám ohromnou radost, když nám něco vykvete doma na parapetu. 
Nejsem žádný odborník v pěstování rostlin, spoustu informací získávám od kolegyň nebo na internetu. Jakmile rostlinka nasadí poupata, tahám je očima.
Teď nám momentálně rozkvetla orchidej se sedmnácti květy a konečně i jeden ze tří amarylisů. Druhý se chystá a třetí spí. Cibuli má sice pevnou, tvrdou, ale ani se nehne.



Ještě že se kytky dají sušit, máme tak doma spoustu levandule a hortenzií různě po bytě. Ale moc ráda mám drobné sušené růžičky. Stříhám je na zahradě celé léto. Mám nasazeny světle růžové a od sousedky jsem dostala tmavší odstín. V záhoně jsem je už kontrolovala, jestli přes zimu nevymrzly, ale mají už očka a čekají jen na teplo. Tak jako my!



pátek 10. března 2017

Ptačí motiv

Po delší době jsem se dala do vyšívání. Předlohy jsem našla na Pinterestu a po večerech jsem se do nich pustila. Na zadní stranu polštářků (nebo jehelníčků) jsem použila puntíkovanou bavlnu a na okraje našila hnědou krajku. Ptačí budky obrázku na mě působí jarně, ale plody na větvičkách spíš podzimně - inu všestranně :-) Jen si vybrat.



Na keramické srdíčko jsem použila ptačí razítko, to jsem koupila na prosincovém vánočním jarmarku, a teď v předjaří se mi náramně hodilo. Za dva týdny bude v místní kavárně velikonoční jarmark. Jsem zvědavá na jarní výrobky a co z nich mi ,,cvnkne do nosu."
V pondělí jsem v Lidlu neodolala zvonečkům. Až se oteplí, dám je na zahradu.

Krásný víkend!