neděle 21. ledna 2018

Vila

Město, ve kterém žiji od narození, se svým vzhledem mnoha ostatním městům vymyká. Byla to původně vesnice a ta se proslavila výrobou automobilů. Díky vzrůstající výrobě se zde za prací stěhovali dělníci, a tak se vesnice stala městysem a od roku 1948 byla prohlášena městem. Nenajdete tu typické náměstí s podloubími městských domů. Dlouhá léta bylo náměstí jen plochou vedle kostela, měšťanské školy a katolického domu. Teď se tato část proměnila v parkoviště a náměstí se posunulo víc do centra města mezi modernější budovy ze 70. a 80. let.  
Kostel a měšťanská škola patří mezi hrstku historických budov, které u nás najdete. Další je budova Fojtství, které se stalo muzeem, pak vily, patřící tehdejším majitelům továrny, stojící v městském parku. V jedné se nachází Lašské muzeum, druhá se v současné době renovuje.
Hodně domů a dalších staveb muselo ustoupit rostoucím sídlištím a obchodním sítím v tehdejším budovatelském úsilí.
Na okraji jednoho ze sídlišť tu poslední dva roky můžeme obdivovat a navštívit další historickou a nově zrekonstruovanou vilu, která v době 1. republiky patřila místnímu lékaři.
Proč vám to všechno píšu? Abych udělala malou reklamu.
Vila je opravena velmi citlivě, zachovává si původní podobu a majitelé - manželé Machů si tak zaslouží obdiv. Provozují zde kavárnu, penzion a návštěvníky lákají na bohatý program plný různých témat.
Vila Machů se otvírala přednáškou o historii samotné vily a města vůbec. 
Pan Šalek, který působivě vyprávěl, promítal dobové fotografie a probral dějiny od prvních vykopávek a nálezů až po současnost. Na jedné z fotografií, jsem poznala svého tatínka, který zamlada působil v leteckém klubu vzniklém těsně po válce. Pan Šalek byl tak hodný a prošel archiv a další nalezené fotky mi poslal.

Dvakrát jsme ve vile navštívili autorské čtení Michala Viewegha. Pan Viewegh byl velmi příjemný a vstřícný.
Před Vánoci tu můžete nakoupit výrobky místních šikulek na jarmarku.
S Leonkou navštěvujeme přednášky o životě a díle českých spisovatelů. A když na ně se mnou chodí slečna v pubertě a baví ji to, pak to mluví za vše. Sál bývá plný a místo je třeba si dopředu rezervovat.

Se synem jsem si nedávno byla poslechnout zážitky Marka Slobodníka, který zdolal Afriku na staré Jawě Pionýr. Znáte ho určitě z pořadu Trabantem napříč kontinenty, kdy byl členem expedice Dana Přibáně.
S holkama jsme byly párkrát na tanečním večeru. 
Vybírat je z čeho. Až pojedete kolem, navštivte kavárnu. Ke kávě dostane čokoládku s logem. 
Více informací najdete TADY

pondělí 15. ledna 2018

Jedna kočka vedle druhé

Moje kolegyně Naďa je milovnicí koček. Je to taková kočičí máma milující svého Murinka. Lásku ke zvířatům předává svým dětem a vnukům i všem svým žákům. A tak se není co divit, když jí někdo nějaké to kotě nebo štěně přinesl třeba na konci školního roku. Když přijde Naďa k nám pusinkuje i našeho psa 🙂.
Má oblíbený hrnek s kočkou, kočičí klíčenku i peněženku. 
Nedávno mi přinesla látku s číčami a poprosila o ušití dvou kabelek pro své vnučky Ivanku a Sofinku.


Tak jsem se do šití pustila, aby holky byly kočky!

neděle 14. ledna 2018

Křehká víla

Začátek nového roku začal pro mě velmi příjemně. 
U Zdeničky na blogu jsem měla štěstí a byla jednou z vylosovaných účastnic její soutěže o krásné víly. Máme doma Bereniku - březnovou vílu se sněženkou. 
Shodou náhod je březen měsícem narození obou mých dcer. Zdeničku zdravím, moc jí děkuji a přeji jí spoustu krásných výtvorů z jejích šikovných rukou!

pátek 5. ledna 2018

Tříkrálovské učení

Dnes jsme si s dětmi ve škole povídali o tom, jak to pokračovalo v Betlémě. Tři králové přinesli dary a proslavili Ježíška na celém světě...
Děti si pak vyráběly královské koruny a musím říct, že se jim povedly.
S korunami na hlavách jsme se pak věnovali dalšímu učení, protože chceme být chytří a vzdělaní jako ti tři mudrcové.
 Návod na skládání koruny je zde.
Příjemný tříkrálový víkend!