Nezvadnou

Mám ráda keramiku mezi rostlinami. Hledám často inspiraci pro svoje plácání z hlíny na internetu, pak něco modeluji a vypálená keramika mě vždy překvapí. Potom s hotovými výrobky chodím po zahradě a přemýšlím, kam je dám. Tyto květiny jsem nakonec dala k pergole. Mohou sloužit jako pítko nebo venkovní svícen.

Předprázdninová zahrada

V sobotu jsme s Jožánkem jeli na Hukvaldy. Vyšli jsme až na hrad, kde se konaly rytířské slavnosti. Jožánek se trochu bál bojových pokřiků rytířů, ale vydržel se koukat až do konce. Pak jsme si prošli hrad křížem krážem.

Neděli jsem trávila na zahradě. Dlouho u nás nepršelo a vody v kádi rychle ubývá.

Ze školy postupně odnáším kytky a letním pod pergolou.

Orlíčky vystřídaly zvonky.

Jeden zvonek jsem si vyrobila z keramiky.

Pověsila jsem ho do oblouku na popínavé rostiny. Zvoníme na léto... Předpovídali, že v týdnu mají být tropické teploty. Užijte si krásné letní počasí!

Nedávná Noc kostelů a návštěva muzea

,,Nechceš na Noc kostelů do Štramberka?" psala jsem nedávno kamarádce Janě. ,,Jo, tak v pět," odpověděla Jana. A v pět večer zazvonila u dveří: ,,Pojď Petr nás zaveze." Petr, Janin manžel, je majitelem Mini Coopera Mr. Beana a tímto auťákem nás vzal, což je čest. 

Ve Štramberku jsme s Janou navštívily malou vinotéku pana Střechy, protože jsme měly dost času do začátku programu, který jsme chtěly navštívit. Daly jsme si malý punč, večer už totiž bylo chladno, a pak jsme šly do vedlejší pizzerie. U skvělé pizzy jsme probraly nějaké pracovní i osobní zážitky předešlých dnů, a potom vyšlapaly do kopce na štramberské náměstí k místnímu kostelu sv. Jana  Nepomuckého. 

Vcházely jsme za zpěvu pěveckého sboru z nedaleké vesnice. Hudba nás provázela cestou točitým schodištěm k varhanům, dál do půdních prostor a do věže ke kostelním zvonům. Tady nám průvodce zodpověděl pár otázek k historii zvonů a my jsme se mohly z věžních oken rozhlédnout po okolí kostela. 

Následovala přednáška pana Hrčka o dějinách štramberských kostelů, kterou jsme chtěly s Janou slyšet. Pan Hrček je štramberský rodák a jeho vypravování podbarvené štramberským nářečím je velmi poutavé.

,,Dnes je u nás i muzejní noc. Když stihneme autobus před devátou, ještě můžeme do muzea," řekla Jana. Autobus jsme stihly a jely jsme v něm s řidičem samy, takže to byla taková vyhlídková jízda Štramberkem do Kopřivnice. 

K nám do muzea, tedy do Technického muzea nákladních automobilů Tatra, jsme dorazily ve čtvrt na deset. A měly jsme štěstí, protože se nás ujal tatínek mého bývalého žáka a zároveň Janin spolužák pan Zátopek, který je kurátorem muzea. Prošel s námi celý areál, vysvětloval, ukazoval, doporučoval, sděloval ,,zákulisní" vtipné informace a prozradil, že kurátor nemá rád návštěvníky, protože kurátor má rád exponáty zakryté a ve tmě. :-) Návštěvu muzea doporučuji všem. Je interaktiní a i pro děti tu je spousta aktivit. Stihly jsme toho s Janou tento večer hodně a bylo to super!

Makovice

Z keramické hlíny jsem si vyráběla makovice do zahrady. Inspirovala jsem se na Pinterestu, kde už mám v zásobníku spoustu námětů. Jen toho času je nějak málo... Makovice jsem dala na tyčky a zapíchla jsem je mezi oranžové máky.

První, kdo je okukoval, byl šnek :-)

Když máky vyrostly, nevypadaly už ty mé makovice tak osamoceně.

Suché makovičky celé léto stříhám a sbírám k dekoraci. Jsou drobné, ale vypadají moc hezky.

Orlíček

V roce 1985 byl dokonce vyhlášen rostlinou roku. Momentálně vítězí v naší zahradě. U nás ho nejčastěji navštěvuje samotářská včela drvodělka. Ve zvonečcích květů bzučí trochu hrozivě, ale je neškodná. Původně jsem měla orlíček jen tmavě fialový, bílý a fialovobílý. Ty ostatní tu jsou díky ptákům a větru odněkud ze sousedství.