Srpen v květináčích

Begónie začala kvést před nedávnem, snad jí ještě bude přát počasí.

Hrachor už pomalu odkvétá.

Oxalis jsem dostala na jaře od kolegyně. Květy jsou moc jemné.

Venkovské zátiší s muškátem po babičce.

Tahle kytka se ,,letní" na sklepním okně ze severní strany, kde na ni tolik nepálí slunce. Nevím, jak se jmenuje, bohužel...

Její fialová kamarádka na vedlejším okně letos tak bohatě nerozkvetla. Tak se pochlubím fotkou z loňska.

To se tak moc líbila, že se na týden z okna ztratila........ Zahrála jsem si na Colomba - a kytka  se našla!

♥

Červenání

Srpen spěje letními vedry ke konci. Je to období červenání plodů jeřábu ptačího. Bobulky svou jásavou červení svítí už z dálky. Jsou prostě krásné! Větvičku jsme si přinesli i z procházky. Pověsila jsem ji u nás 
v domě na chodbu a Leonka si vyrobila dvě jeřabinková srdíčka z drátu. 

A když červenání, pak také jeden ptáček, který s tímto slovem souvisí - červenka. Návod na jeho vyšití jsem objevila u Romy. Vzoreček se mi zalíbil, a tak máme červenku doma na ramínku.

♥

Růžičková taška

Znáte to jistě také. Někde leží věci, které nejsou dodělány. Už jsem se o nich asi zmínila. I já takové mám...
A pak, když něco došiju nebo dopletu, mám radost jako malá holka. Jupí!
Teď jsem KONEČNĚ UŽ dokončila tašku. (Asi jsem na ně zatížená).

Před úpravou měla obyčejná krátká ucha a neměla podšívku. Koupila jsem ji v sekáči.

Podšila jsem ji režnou látkou, aby vynikla háčkovaná růžička. Z puntíčků jsem všila dva tunýlky na vsunutí bambusových uch. Ta jsou šroubovací a může se na ně zavěsit třeba jiná taška.☻

Se sušenou kytičkou ze zahrady.

♥

Láska hluboká jak tůň

je láska naší Leonky ke koním. 

Doma sušíme chleba, a pak chodíme za koňmi 

na Bublaranč pana Kuboše. 

Je tu devatenáct koníků, od kterých se Leonka 

s kamarády nemohla odtrhnout...

Vyhlídka

V našem městě byla vybudovaná nová vyhlídka. Nová, ale v místech staré, už zřícené. Slavnostní otevření sice teprve bude, ale stavba je už teď přístupná. A protože se v posledních dnech ochladilo, rozhodli jsme se vyšlápnout si do lesa.

Pokud zaostříte, v horním patře uvidíte dvě z mých ratolestí - jsou rychlejší...
Nahoře je výhled na město a okolí. Protější kopec je Bílá hora (ne, ta slavná bitevní...) a na jejím vrcholu stojí rozhledna vyšší.

A jdeme dolů...

Došli jsme na další vrchol - Pískovnu. Je odsud taky hezký výhled. V dálce je věž štramberského hradu Trúba.

Děti jsou opravdu vždy přede mnou. Udělám fotku a po dvou metrech sedím na zadku. Podjela mi noha na kamíncích. (Ještě že mám foťák u sebe...:-))

Cesta zpátky nás vede kolem rybníka, je zarostlý rákosím, orobincem, ale i lekníny. A k doplnění zvukové kulisy nám bublají žáby.

☻

Kabelka třináctičtvercová

Háčkování čtverečků mě chytlo. Lněnou přízi jsem měla doma v zásobě, jen čekala, kdy na ni přijde zase řada.

Dnes se testovala cestou pro nákup Rozmarýny a dalších nezbytností...

Srpen v zahradě

Prázdniny se překulily do druhé půlky, letí to...
A zahrada kvete novými květy.

Každý den ráno sbírám diviznu. Na Leončin kašel, který začne v říjnu a skončí v květnu. Kašlem a smrkáním pak ruší ve škole... :-)

Pak tu máme okrasné jahůdky. Nějak to přehnaly se šlahouny a jsou téměř všude.

Květy trávy se stáhly.

Floxy mají hrozny květů.

Pozor na pichlavý bodlák!

A včera večer k nám přiletěla krásná můra - lišaj paví oko. Jen se nechtěla předvést v plné kráse, a tak poslední obrázek je z encyklopedie. Snad příště!