Rok se s rokem sešel a je tu zas adventní čas plný andělů.
Nemám teď na háčkování moc času. Spíše smotávám klubíčka rozmotaná ručičkou vnoučka. A tak dělám jen maličkosti. Srdíčko s andílkem bych ještě měla všít do záclonky. Snad to stihnu.
A už je tu nenechavá pacička! Začne průzkum korálkové hvězdy od mé šikovné kolegyně.
Včera a dnes u nás svítilo slunce. Využila jsem hezkého počasí k dalšímu úklidu zahrady. Nad hlavou mi létaly šipky divokých kachen letící na jih. Ostříhala jsem keře růží a přihrnula k nim kopce hlíny. Růže byly ještě plné poupat a teď mi zdobí stůl.
Část růžiček jsem si během léta nasušila a použila na malý věneček. Lepila jsem samozřejmě tavnou pistolí na základ vytvořený z pedigových proutků.
Nedaleko od nás, asi hodinka cesty, je hrad Helfštýn. Minulý víkend jsem tam jela s nejmladší dcerou a obě jsme byly nadšené s prohlídkou hradu, se zajímavým vyprávěním paní průvodkyně, s doprovodným programem, s jídlem v hradní restauraci i s počasím, které nám přálo.
Za vyhlídkou do věže jsme několikrát vyšlapaly schodiště.
A rozhled byl úžasný!
V celém areálu hradu najdete spostu kovaných plastik. Helfštýn je místem, kde se kováři každoročně scházejí, kovají a vystavují svá díla.
Na konci prázdnin je u nás Bartolomějská pouť. Vzala jsem Jožánka s sebou, abych si prošla starodávný jarmark v parku. Tvářil se dost znuděně.
Na konci prázdnin na zahradě krásně kvetou ibišky.
Ve stínu u plotu se objevil nový hezký flox. Ty ostatní na slunci už odkvétají.
Pomalu zrají ostružiny.
Na konci prázdnin byl velký den mojí kolegyně Evy. Eva je prostě umělkyně. Skládá písničky, zpívá, a tak se zrodilo její první CD. A já s dalšími kamarády a kolegyněmi jsme mohli být u křestu jejího cédéčka.
Po příjezdu do Příboru jsme si čas čekání zpříjemnili procházkou. A pak jsme zamířili k místu konání koncertu.
Evička a Tom čerpali z krásy beskydské krajiny, tradic a zdejšího nářečí. CD Na vysokym kopcu mám doma i s jejich věnováním, mám radost a držím jim pěsti!