neděle 31. prosince 2017
sobota 30. prosince 2017
pátek 29. prosince 2017
Předpověď vyšla
V předpovědi počasí slibovali pro severní Moravu až 40 cm sněhu. V noci začalo sněžit a ráno jsme se brodili závějemi. Škoda, že sníh nenapadal i na Vánoce. Aspoň u nás byly na suchu. Ale teď je krásně bílo! Teploty se však zvedají, a tak nám sněhová peřina dlouho nevydrží. Cestou do města jsem musela pořídit pár zasněžených fotek.
Sousedé byli pilnější, už mají odhrnuto. |
Musím projít parkem kolem kostela. |
Hrdá ozdoba parku. |
sobota 23. prosince 2017
úterý 19. prosince 2017
čtvrtek 14. prosince 2017
úterý 12. prosince 2017
Skřítek s otazníky
Minulý týden jsem došila velkého skřítka pro kolegyni, která si ho moc přála.
V našem ,,holčičím klubu" jsem vyrobila i nosatého skřítka z ponožky (ukážu někdy příště). A doma jsem zjistila, že nevím, kam s ním. Nějak ne a ne zapadnout.
A proto vlastně vzniklo tohle zamyšlení o tom, že my Češi asi nejsme velcí patrioti a nemáme vypěstovanou národní hrdost a pomalu se necháme ovlivňovat různými vlivy okolních zemí, pěkně zvolna, plíživě... Proč?
Do českých Vánoc se nám stále a stále tlačí postavy z jiných částí světa. Jednou je to Děda Mráz, pak Santa Claus, teď příliv postaviček ze Skandinávie. Jsou hitem několika posledních let. Vidím v každém obchůdku, ve výkladech a v reklamních plakátech záplavu sobů, skřítků a skřítčích holčiček. Ti posledně jmenovaní mi sice až tak nevadí, nejsou to dědové a jsou milí - takoví tajuplně pohádkoví. Ale není jich už moc?
Teď si protiřečím, vím to. Sama jsem před lety podlehla Tildě a jejímu šití a stále obdivuju její nové a nové výtvory. I já mám doma vlastnoručně vyrobeného skřítka na vítání vánočních hostů. Ale zdá se mi, že se tak nějak z Vánoc, hlavně díky trhu, vytrácí český Ježíšek - to kouzelné miminko.
Se školními dětmi jsme letos zase, jako každý rok, byli na výstavě betlémů. Betlémy mám ráda a miluju koledy, a proto jsem si tu koupila další CD, aby se mi dobře peklo cukroví a uklízelo a třeba žehlilo...
Ale nejvíc mě dojalo, jak děti na výstavě se zatajeným dechem stojí u betlému a poslouchají povídání o narození Ježíška. Snad si z toho něco odnesou ve svých srdíčkách.
V našem ,,holčičím klubu" jsem vyrobila i nosatého skřítka z ponožky (ukážu někdy příště). A doma jsem zjistila, že nevím, kam s ním. Nějak ne a ne zapadnout.
A proto vlastně vzniklo tohle zamyšlení o tom, že my Češi asi nejsme velcí patrioti a nemáme vypěstovanou národní hrdost a pomalu se necháme ovlivňovat různými vlivy okolních zemí, pěkně zvolna, plíživě... Proč?
Do českých Vánoc se nám stále a stále tlačí postavy z jiných částí světa. Jednou je to Děda Mráz, pak Santa Claus, teď příliv postaviček ze Skandinávie. Jsou hitem několika posledních let. Vidím v každém obchůdku, ve výkladech a v reklamních plakátech záplavu sobů, skřítků a skřítčích holčiček. Ti posledně jmenovaní mi sice až tak nevadí, nejsou to dědové a jsou milí - takoví tajuplně pohádkoví. Ale není jich už moc?
Teď si protiřečím, vím to. Sama jsem před lety podlehla Tildě a jejímu šití a stále obdivuju její nové a nové výtvory. I já mám doma vlastnoručně vyrobeného skřítka na vítání vánočních hostů. Ale zdá se mi, že se tak nějak z Vánoc, hlavně díky trhu, vytrácí český Ježíšek - to kouzelné miminko.
Se školními dětmi jsme letos zase, jako každý rok, byli na výstavě betlémů. Betlémy mám ráda a miluju koledy, a proto jsem si tu koupila další CD, aby se mi dobře peklo cukroví a uklízelo a třeba žehlilo...
Ale nejvíc mě dojalo, jak děti na výstavě se zatajeným dechem stojí u betlému a poslouchají povídání o narození Ježíška. Snad si z toho něco odnesou ve svých srdíčkách.
Betlém se štramberskou Trúbou |
♥♥♥
pondělí 11. prosince 2017
,,Letos budu čert"
...řekla Leonka a andělská křídla zůstala nepoužitá. Letos měla mikulášských objednávek hodně. Jednu do cvičení rodičů s dětmi, jednu do Domu dětí ve Štramberku a jednu ke své bývalé paní učitelce. Stihlo se rychlé odfocení na chodbě se psem, který se letos nebál, a pak už odchod za čekajícími dětmi.
Čertíků máme letos hodně i ve škole. A nejen na nástěnkách...😉
čtvrtek 7. prosince 2017
Adventní
V sobotu se konala výstava adventních věnců a vánočních dekorací v blízkém Štramberku. S neteří jsme si tam udělaly odpolední procházku. Inspirovaly jsme se a pak jsme umocnily adventní náladu v nedaleké pekárně u vánočního punče.
Na zahradu jsem dovezla staré sáně. Naštěstí nasněžilo, protože jsem je táhla přes celé město ze školy domů. Byly určené k vyhození při úklidu školní půdy, jsou totiž prasklé. Několik let jsem je vystavovala na chodbě školy, ale protože na ně děti sedaly a už hrozil úraz, rozhodla jsem se dát je pryč.
Cestu domů jsem volila bočními uličkami. Asi chápete... A stejně jsem potkala kamrádku z místního dětského klubu. Ta zas nesla obří plakáty Mikuláše a jeho pomocníků. Když mě uviděla, začala se smát a prý - To se poznají praštěné učitelky... Dodávám, že stačí jen slovo praštěné (na obranu učitelek) ☺
Cestou parkem nedaleko naší ulice, ležela obří větev z lípy plná jmelí. Spadla pod tíhou mokrého sněhu. Jak se mi ty sáňky teď hodí! Naložila jsem větev na sáně a jela domů s nákladem. Leonka mě viděla z okna a chytala se za hlavu - Co to ZASE máš? Dívejte se, co mamka ZASE veze!
Takže Vašík pořezal větev, odřízl koule jmelí a já jsem všechno naaranžovala na zahradu.
Na zahradu jsem dovezla staré sáně. Naštěstí nasněžilo, protože jsem je táhla přes celé město ze školy domů. Byly určené k vyhození při úklidu školní půdy, jsou totiž prasklé. Několik let jsem je vystavovala na chodbě školy, ale protože na ně děti sedaly a už hrozil úraz, rozhodla jsem se dát je pryč.
Cestu domů jsem volila bočními uličkami. Asi chápete... A stejně jsem potkala kamrádku z místního dětského klubu. Ta zas nesla obří plakáty Mikuláše a jeho pomocníků. Když mě uviděla, začala se smát a prý - To se poznají praštěné učitelky... Dodávám, že stačí jen slovo praštěné (na obranu učitelek) ☺
Cestou parkem nedaleko naší ulice, ležela obří větev z lípy plná jmelí. Spadla pod tíhou mokrého sněhu. Jak se mi ty sáňky teď hodí! Naložila jsem větev na sáně a jela domů s nákladem. Leonka mě viděla z okna a chytala se za hlavu - Co to ZASE máš? Dívejte se, co mamka ZASE veze!
Takže Vašík pořezal větev, odřízl koule jmelí a já jsem všechno naaranžovala na zahradu.
❤
pondělí 27. listopadu 2017
Dvě šité holky
Každý rok si říkám, že příští předvánoční přípravy nebudou v poklusu. Každý rok je ale stejný. V poklusu! Chvátám, nestíhám. Ve škole se připravuje jarmark, minulý týden probíhala inspekce, do toho se promítají návštěvy u zubaře, sem tam nějaký vánoční koncert a posezení s kolegy a přáteli. Doma to na brzké Vánoce taky nevypadá. Zatím tu je spousta látek, krajek a nití z mých šicích restů, které jsem slíbila a musím splnit. Něco už mám dokončeno a předáno, něco ještě musím došít. Potřebuji delší dny nebo hbitější prsty. A tak rychle dopíšu, vložím příspěvek na blog a šup, šup ještě něco udělat. Zdravím všechny nestíhající :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)