Začátek léta

Po krátké odmlce všechny zdravím a koukám, kolik je ve vašich příspěvcích novinek.
A  tady je důvod mojí nečinnosti - týden ve Velkých Karlovicích. Krásnou přírodu Beskyd a její malebná zákoutí korunovala horka letních teplot. Po večerech nám tu svítila světýlka svatojánských broučků...

Ten karlovický týden jsme trávily (pracovně) se starší dcerou Pavlínou a zbytek rodiny byl pověřen úkoly doma. Leonka se starala o zahradu a truhlíky na oknech a podle slov sousedky vše zalévala poctivě každý večer.  A tak mohu zveřejnit ještě pár obrázků ze zahrádky.

Květy okrasné trávy větrem roztažené do vějíře.

Vypadají hezky. Škoda jen, že tak nezůstanou po usušení.

Ta vůně!!!

Muškát ve staré tašce.

Nevěstin závoj

A zase zahrada...

Déšť během týdne pořádně zalil a víkendové slunce vytáhlo květy dalších kytek na zahradě.

Bílý turan

a fialový turan.

Kohoutek



Růžový květ čtyřlístků.

Pro štěstí...

Venkovský styl na naší zahradě

se starým popraskaným nátěrem boudy, se starými květináči porostlými mechem a někdy i rozbitými...

Háčkovaný okraj starého ubrusu

Před časem jsem ve výprodeji našla ubrus s hezkou kopretinovo-zvonečkovou výšivkou. Jeho okraj byl roztřepený a dost děravý. Nejdřív prošel očistou a zbavováním skvrn, a pak přišla na řadu úprava kraje ubrusu. Nejdřív jsem odstřihla děravé strany a zbylý pruh jsem obháčkovala jednoduchými čtverečky. Jenom rožky jsem trochu zvýraznila.

Zároveň bych v tomto příspěvku chtěla poděkovat  mojí jmenovkyni Ivance za udělení ocenění a předávám ho všem mým virtuálním kamarádkám, které si našly nebo najdou čas k napsání komentáře. Díky za ně a bez váhání si ocenění přidejte na svůj blog. Nerada bych totiž na někoho zapomněla...

Věneček z pažitky

Pažitka kvete víc, než bych chtěla. Zkusila jsem z ní uplést věneček takovým tím tradičním holčičím způsobem. Hotový jsem zpevnila ho omotáním jutového provázku. Při pletení se některé květy lámaly, ale nazmar nepřišly. Dolepila jsem je pak lepicí pistolkou na ,,hluchá místa" a přidala ještě snítky nevěstina závoje.

Modro v zahradě

Včera pořádně zapršelo. Dnes se jít do zahrady nedalo.
(Jen zběžná kontrola: co udělal déšť, co slimáci,...)

Mám spoustu knih o zahradách a dnes jsem v nich trochu listovala. Moc se mi líbí záhony květin laděné do jednoho odstínu. Ale to u nás nenajdete. Mám zahradu ne tón v tónu, ale tóny v tónech....:-) A tak jsem aspoň vybrala fotografie v odstínu modré.

Kopretinky v lila.

Tady jsou více nasvícené.

Zvonečky se pěkně rozrostly.

Lobelka se z loňska vysemenila sama.

Kolem těchto zvonků to pořádně bzučí.

Modrý hrnek - na každou hůlku něco dám. Nejdřív to bylo kvůli dětem, když byly malé. Raději boule na čele než vypíchnuté oko. A teď je z toho zvyk: zapíchnout hůlku a na řadě je starý hrnek, minikvětináček nebo jen ulita.

Kachničky

Nakonec Kuba vyhrál! Kačenky si mohl nechat. Má je na zahradě v ohrádce, kterou s taťkou postavili. Tady se kačky brouzdají v trávě a čachtají ve svém bazénku. Leonka je chodí s Kubou plavit na nedaleký potok. Jsou to prý neposedy. Když je Leonka fotila, musel je Kuba přidržet.

Zahrada v červnu

Směs barev a vůní...