Vánoční

Večerní procházka

Cestou domů z práce jdu městským parkem, ve kterém je teď nainstalován nový betlém. Večer je krásně nasvícený a spolu s nazdobeným stromkem tvoří vánoční dominantu parku. Vydala jsem se tu s Jožánkem. Byl nadšený. Samozřejmě ho upoutala hlavně zvířátka v betlému a spousta světel na vánočním stromku. 

Už jen pár dnů chybí do Vánoc. Jsem moc zvědavá na Jožánkovu reakci na stromeček a dárky. 

Já mám ráda tu přípravu. Někdy je to trochu honička, ale ráda něco k Vánocům vyrábím s dětmi ve škole, v keramice s kolegyněmi i doma. Letos přibyl jeden keramický anděl k těm z předchozích let. Prý andělů není nikdy dost. :-)

Ztichlý les

Jak krásně je v zimním lese! Ticho, bezvětří, jen křupající sníh doprovází moje kroky. Nikde ani ptačí zpěv, ani živáčka. Možná bych se tu za chvilku začala sama bát... Jdu s kamarádkou Janou a to ticho rušíme hovorem. O práci, o dětech, o rodině, o životě... A je to fajn! Je krásně v zimním lese!

Probraly jsme s Janou karantény ve školách, online výuku a zrušené školní jarmarky. Nutno podotknout, že jsme se i hodně nasmály, protože příhody ze školních lavic a některé dětské výroky jsou navzdory mimořádným opatřením bezelstně veselé. Jak krásně je mi mezi dětmi!

Hvězda

Symbol naděje a věčného života, symbol Vánoc. Nechybí snad nikde u vás doma. Velká, malá, dřevěná, kovová, skleněná... Jen se podívejte, kolik jich doma máte. 

Při prohlížení Pinterestu mě zaujala hvězda z papírových ruliček ze staré knihy - TADY.  Stačí karton, listy staré knížky (použila jsem vyřazenou z místní knihovny), tužka na stáčení ruliček, nůžky a lepicí pistole. Lákalo mě hvězdu vyzkoušet. Nakonec jsem ji přetřela duvilaxem, aby byla pevnější a tu je:

Krásnou radostnou třetí adventní neděli!

Helichrysum

Zajímavá letnička, kterou jsem měla letos poprvé v závěsném květináči s dalšími květinami. Při podzimním úklidu zahrady jsem rostliny v něm likvidovala, ale tahle rostlinka mě zaujala - byla téměř suchá a přitom pořád hezká. Dostala druhou šanci. Celý trs jsem naaranžovala do obyčejného proutěného věnce a doplnila žlutým řebříčkem. Teď visí na chodbě a nějakou dobu může zdobit svým stříbřitě šedým odstínem zelené. Zelenou barvu já mám totiž moc ráda!

A asi nejsem jediná... :-)

Listí z papíru

Téměř po roce, po covidové  přestávce, jsme se sešly v našem Klubu KK. Náš holčičí klub je hlavně o tvoření, nesedíme s rukama v klíně, snažíme se jednou za měsíc vyrobit něco pro potěšení. Tentokrát jsme hodně stříhaly a lepily. Návod jsem našla na Pinterestu - podzimní věnec z papírových listů. Holky jsou šikulky, každá pilně tvořila a domů si odnesla hezkou podzimní dekoraci.

Věnců z papíru jsem už dělala v klubu více. Třeba ZDE. 

Krásné podzimní dny všem!

Na podzim

Je třeba využít poslední teplé dny a pobýt venku na sluníčku. Dala jsem usušit pár třešňových pecek. Bude z nich náplň tak na dva hřejivé polštářky. Loni mi takový polštářek pomohl uvolnit rýmu, které jsem se víc než měsíc nemohla zbavit. Celou zimu jsem ho nahřívala na radiátoru, aby byl po ruce. I Jožánkovo bolavé bříško dokázal zklidnit. 

Odpoledne venku na slunci se i pejskovi líbí víc než v mokré studené trávě. 

Na zahradě pořád kvetou kytky, jakoby ani nebyl podzim, a vůbec se jim nechce do sklepa k zazimování.

Podzimní úklid zahrady je přesto v plném proudu. A já už se těším, až budu mít vše hotovo. Řekly jsme si s kolegyněmi, že využijeme příznivé počasí k zahradním pracím, ale hlíny se nezbavíme a začneme po covidové odmlce se schůzkami v keramické dílně. 

Tahle srdíčka zdobí chodbu doma. Byla mým posledním předpandemickým výrobkem. 

Výtvarná soutěž v muzeu

Nedaleko našeho města, přes hory a doly, je vesnice Lichnov. Zdejší Muzeum vystěhovalectví (ZDE) spolu s Mysliveckým spolkem v Lichnově vyhlásilo výtvarnou soutěž Co se děje v lese, které jsme se s dětmi ve škole zúčastnili. A byli jsme úspěšní! Malířka z naší třídy získala 1. místo ve své kategorii. A tak jsme se vydali na slavnostní vyhlášení do Lichnova, převzali jsme vítězné ceny, prohlédli jsme si obrázky ostatních dětí a také celé muzeum. S láskou se o něj stará bývalá paní ředitelka místní školy. A je to na expozici i na samotné paní Dobečkové vidět. Elán, nadšení, srdečnost, vstřícnost, nové nápady, ochota, milé jednání i komunikace. Prostě srdce na dlani :-)

Látkový boxík

Má kolegyně se v krátké době stala babičkou čtvrtého vnoučka. Požádala mě o ušití povlaku na čtvercovou peřinku. Ze zbytku látky s milým dětským vzorečkem jsem jí ušila ještě boxík na hračky nebo kosmetiku pro miminko.

Za zvířátky na dědinu

S mými prvňáčky jsme se vydali na první výlet do Rožnova pod Radhoštěm. Zdejší skanzen pořádá edukační programy pro školy. Jsou velmi oblíbené, a proto je dost těžké se na program registrovat. Rezervační systém se otvírá určitý den v danou hodinu a během patnácti minut je plný. Pedagogové ,,číhají" a rychle volí termín programu. Nám se letos podařilo ,,urvat" volné místo, a tak jsme mohli objednat autobus a odjet s dětmi za zvířátky. V den výletu nám počasí moc nepřálo, ale nám to nevadilo. Pršet po čase přestalo a my se krásně prošli valašskou dědinou plnou domácích zvířat. Organizátoři dětem připravili ochutnávku sýrů, kvízy, doplňovačky i výrobu ovečky z ovčí vlny. Super den!