V neděli jsme si vyšli na procházku kolem místní přehrady Větřkovice. Přehrada byla zamrzlá a místy lákala bruslaře. My jsme ji obešli dokola. Někde už jsme šlapali blátem, někde to pořádně klouzalo. Nikdo si nic nezlomil ani nevykloubil, boty se umyly.
Psík se trochu vykoupal a tak byl nakonec rád, že už je doma. :-)
Únor je podle mě smutný. Zbytky zaprášeného nahrnutého sněhu lemují silnice i chodníky. Vše je takové šedivé. Lidé mají úsměvy schované za rouškami. Je třeba svět trochu rozzářit. Vybrala jsem si pískově žlutou barvu vlny a po dlouhé době vzala do ruky háček. Dvakrát jsem párala a do třetice dokončila baret podle návodu Dropsu, který už jsem kdysi háčkovala. K mé černé bundě se bude hodit.
