Jako jeřabiny

Na půdě mám ještě zásobu pedigu a ten by se měl spotřebovat. Vzala jsem větší oválné dno, taky je nasyslené podle hesla ,,schovej na dno, najdeš snadno..." A začala jsem motat koš na něco, třeba na pečivo. Raději vyšší, aby obsah nevypadl jen tak lehce ven. Přidala jsem do pletení pár oranžových dřevěných perliček, a protože vypadají jako jeřabiny, je košík tak trochu podzimní.

Hlásí nám krásné podzimní počasí, tak si nadcházející víkend užijte!

Škvarkové pagáčky

Listovala jsem ve starých brožurkách s recepty a našla jsem jeden se škvarky. Protože jsem je měla zrovna v lednici, jelikož jsem je den předtím koupila, zkusila jsem recept udělat a jen se po upečené dobrotě zaprášilo.
Brožurka je ve slovenštině a jmenuje se Pohoštění pro přátele, tak se s vámi, milí přátelé, o recept podělím. 

Škvarkové pagáčky

0,5 kg polohrubé mouky
1 žloutek
2 lžíce oleje
1 kyselá smetana
sůl
0,5 dcl mléka
1 lžička cukru
1 kostka droždí
200g - 300g škvarků

Z teplého mléka, cukru a droždí uděláme kvásek. Do mísy dáme mouku, olej, sůl, žloutek, kyselou smetanu a kvásek. Vymícháme do hladkého těsta. Necháme 15 minut kynout a mezitím umeleme škvarky.
Těsto vyválíme na moukou vysypaném vále na 2 cm tlustou placku a potřeme polovinou škvarků. Levý a pravý okraj placky složíme přes sebe a vzniklý pruh těsta složíme stejně - oba okraje přes sebe jako listové těsto. Vzniklý bochánek znovu 15 minut kyne. Pak postup opakujeme - rozválíme, potřeme druhou polovinou škvarků, poskládáme a necháme 15 minut kynout.
Z vykynutého bochánku vyválíme obdélník, který nakrájíme na obdélníčky (mně vyšly 6 x 4 kusy). Naskládáme na pečicí papír, necháme naposledy 15 minut nakynout, potřeme rozšlehaným bílkem, můžeme posypat sezamem a pečeme dozlatova.

Hrozím

Mám vánoční kaktus. Mám ho víc než deset let a ještě nikdy nekvetl. V létě jsem ho dala ven a pohrozila jsem mu, že jestli letos nepokvete, dám ho pryč (jako... nedala bych...) Venku sice pár stonků odpadlo, ale přežil a nedávno jsem ho přenesla zpátky do bytu. A on překvapil. Nasadil jeden jediný květ! Tak zůstane. Podmínku splnil - kvete. 

Zato orchidej v Leončině pokoji zdobí okno květy pořád dokola. 

Aspoň té hrozit nemusím.

V modrotisku

Moje kolegyně Nikol je teď šťastnou maminkou malého Hynečka. Občas nás navštíví ve škole a pochlubí se, jak prcek zase vyrostl. Je to vážně šikula. Nedávno byly takhle malé i moje děti. Jak ten čas letí... Než se Niki naděje povede Hynka do školy. 
Při poslední návštěvě si přála ušít andělku podle Tildy, a kdyby prý mohla být v modrotisku. Tak je. Ráno jsem ji narychlo vyfotila a nechala odvézt do Příbora, kde Niki bydlí.

Dožluta

Podzim se pozvolna barví dožluta. Já mám ráda, když svítí slunce a ta žlutá se v paprscích odráží. Jenže teď hodně často prší a nemá se co odrážet. Ve městě v květinářství mě nadchly drobné chryzantémy. Krásně žluté. A tak i v dešti svítí na zahradě malá sluníčka. Zasadím je pak do záhonu a snad přezimují.

Poslední fotka má společnou jen tu žlutou barvu... Ale nadalo mi a musela jsem vytáhnout mobil a vyfotit. Leonka se za mě asi styděla. ,,Mami, nefoť! Jsi jako inspektor." Stála za mnou a rozhlížela se, jestli se někdo nedívá. Ale uznejte - za prvé zvláštní super sleva, za druhé ani nevíte k jakému zboží patří... Záhada nad záhady!