Peněženka

Každá žena má spoustu drobností, které s sebou nosí v kabelce, nebo potřebuje malou peněženku, aby nezabrala místo v psaníčku.
Větší puntíkovanou jsem si zkoušela šít doma, abych s jejím postupem seznámila své tvořivé kamarádky. Při naších měsíčních setkáních si vždy něco vyrobíme a probereme, jak jde život. Malou jsem tedy šila společně s nimi.

Potřebujeme kovové zapínání, bavlněnou látku o velikosti dvou kapesníků, jehlu, nit, bavlnku v barvě látky, nůžky, hezký knoflík nebo háčkovanou kytičku.
Změříme si průměr kovového zapínání a vynásobíme dvěma. Tento násobek bude průměrem kruhového střihu. Podle střihu si vystřihneme dva kruhy z látky, na švy nepřidáváme.
Každé látkové kolečko těsně v kraji prošijeme ručně předním stehem dlouhým 3 - 4 mm. Stáhneme, upravíme tvar a několika stehy stažení pojistíme. Tato nařasená strana je na líci peněženky, hladká strana tvoří rub, je vlastně podšívkou.
Každé nařasené kolečko všijeme zadním stehem do kovového rámečku, použijeme bavlnku. Tato část je náročná, to přiznávám, chce to krátkou jehlu a trpělivost.
Nakonec sešijeme skrytým stehem dno peněženky a spojenou nařasenou stranu zakryjeme našitím knoflíku nebo kytičky.

Mazlíčci

Moji školní mazlíčci si s novou paní učitelkou - praktikantkou vytvořili keramické mazlíčky. Paní učitelka Diana ale praxi ukončila a vypálené výrobky neviděla. Proto jsem je nafotila a poslala jí je. Jsou originální. Snad se budou líbit i vám.

21. 3. byl další Ponožkový den. Opět jsme nožky v ponožkách vyfotografovali a poslali tak podporu dětem s Downovým syndromem.

A můj mazlíček? Ten roste jako z vody. Zajíčkovou mazlíčkovou čepičku bude mít za chvíli malou.

Kurz kváskového pečení

Před nedávném jsem s kolegyněmi Jitkou a Eliškou navštívila kurz Jany Berkové o pečení z kvásku. Paní Jana se kvásku věnuje velmi pilně a vydala i kuchařské recepty. Na jejích stránkách ZDE najdete více informací. Se svolením paní Jany zveřejňuji fotografie z našeho kurzu:

A takhle dopadl můj první kváskový chleba:

První jarní

Neodolám, když s Jožánkém jedeme na procházku a míjíme květinářství s jarními kytičkami. Samozřejmě si něco odnesu, ale brzdím se. 

První jarní květiny jsem dala do staré lýkové tašky, která už neměla ucha a ve sklepě čekala, co s ní uděláme. V keramice jsem si udělala tulipány s novými glazurami a hurá - máme jaro!

Ani se neohlédneš...

Strašně rychle běží den za dnem a ani se nenadějeme a bude to velký kluk.

Včera měl 1 měsíc a i ten utekl jako nic.