Klub kreativních koček

V tomto klubu (jak my na Moravě říkáme - v krúžku) se už setkáváme desátým rokem. Některé členky jsou stálice, jiné se k nám připojovaly i odcházely během let, některé už na nás dohlížejí tam shora. I místa našich setkání se časem měnily. Začalo to schůzkami v DDM. Jak nás přibylo, klubovna byla těsná, a tak jsme si pronajímaly třídu u nás ve škole. Covid ale zakázal setkávání v budovách a my začaly schůzky domlouvat venku. Chodily jsme na menší túry a o tvoření si spíš povídaly. Když se ve školách začalo učit, nebyl umožněn vstup do školy cizím lidem, a proto nás pod svá křídla vzalo skautské centrum u nás ve městě, samozřejmě s ohledem na všechna hygienická opatření té doby. Zde jsme dodnes. Jsme tu rády, i když jednu nevýhodu to má. Všechny naše projekty musí být takové, abychom je dodělaly během schůzky. Nemáme je totiž kam schovat. Tohle v DDM ani ve škole nebyl problém. A tak nemůžeme třeba pracovat s hlínou nebo výrobky, které potřebují delší dobu sušení. Když se něco nestihne, musí to ty kreativní kočky dokončit doma. Scházíme se jednou měsíčně, takže času na dodělání je dost. Chci vám nabídnout malé ohlednutí našich výrobků za poslední rok. 

Většina z nás jsou už babičky, ve kterých je pořád skrytá rozpustilá holka.

Někdy slavíme kulaté narozeniny a dort musí být stylový.

Všem krásný den!

Novoroční

To, co nás příští rok čeká, nevíme. Ale ovlivnit to můžeme poučení z let minulých. Bilancujeme, hodnotíme, přemýšlíme... Já si přeju hlavně zdraví. Pro všechny blízké. Pro rodinu, přátele, známé. Abychom si ve zdraví užili to, co nám život nabídne a dokázali se z toho bezmezně radovat.

A tak začnu malým ohlédnutím do dnů mezi svátky. Do chvilek pohody s mými nejbližšími.

Podnikla jsem s dcerami výlet na Slezskoostravský hrad. Koná se tam do 7. 1. výstava betlémů a je krásná.

Oveček je tu tolik, kolik je dnů v roce.

PF 2024

Podzimní toulání

S mladší dcerou Leonkou jsme vyrazily do lesa. Louka byla rozkvetlá ocúny. Našlapovaly jsme opatrně mezi nimi, abychom se dostaly na lesní pěšinu.

 

Listí žloutne letos později, jakoby podzim neměl ani začít.

V dámském Klubu kreativních koček jsme se na podzim přesto chystaly. Vyráběly jsme lucernu, aby ladila do přírodního tónu.

Stačilo pár špejlí, kartón, provázek a drát. Uvnitř je zavařovací sklenice, která se dá lehce vyjmout a vyčistit, kdyby svíčka vytekla, anebo rovnou vyměnit.

V misce na botníku je kromě okrasných dýní spousta úlovků, co tam dal Jožánek. Vždu tu něco z kapsy přidal a vytvořil podzimní toulavou směs.

Když to jde

 ...a počasí tomu přeje, učíme se s dětmi venku. Zajímavé programy pro děti připravuje u nás ve městě hodně organizací. Jednou z nich je centrum Vanaivan. My jsme se tentokrát dověděli zajímavosti o lese, stromech, poznali jsme různé druhy semen. Prvňáčci byli nadšení, zapojili se do všech aktivit a instruktoři je moc pochválili.

A co patří do lesa? M jako muchomůrka, L jako liška.

Hmyzí domeček

Jožánek má rád encyklopedie. Máme jich doma hodně a prohlížíme, čteme a pak pozorujeme venku všude kolem.  Má rád stroje, dinosaury, zvířata, hmyz... Je toho moc. Hmyzu a pavouků se sice trochu bojí, ale pozoruje je z bezpečné vzdálenosti kdykoli se naskytne příležitost.  

Nejbezpečnější pozorování je ve sbírce exponátů. :-)

V Lidlu jsme při nakupování objevili hmyzí domeček a ten jsme ,,potřebovali koupit". Musím napsat, že to byl skvělý nápad! Domeček byl určen pro děti jako kreativní sada, která kromě dílů domečku, šroubků a podrobného návodu, obsahovala i vnitří vybavení - řeziny, šišky, dřívka. S Jožánkem jsme se pustili do kutění. Pomáhal utahovat opravdovou utahovačkou a byl nadšený z hotového domečku. Naplnil ho a teď čekáme na první obyvatele.