Psí společnost

V pátek po práci chodíme na kávu s mou třídní asistentkou. Rozebíráme celý pracovní týden a plánujeme si další. Ve škole na to nemáme čas, sborovnou prochází spousta kolegyň, zvoní telefon, klepou povídáníchtiví žáci... Čili čas by byl, ale není klid. Takže změníme prostředí, ale probereme i jiné ,,holčičí" problémy a životní zkušenosti. 
Cestou domů mě napadlo, že v tak krásném počasí, jaké bylo dnes (to bylo tento týden sice skoro pořád), by byl hřích zůstat doma. V obýváku jsem to oznámila svým dvěma starším dětem. Bylo by přece dobré jít se podívat, jestli už roste medvědí česnek. Marley prý se mnou určitě půjde rád, a tak mi cestou do lesa dělal společnost náš pes...
Touto dobou mám náš les ráda. Zatím bezlisté stromy umožňují výhled do prostoru a les je prosvětlený.

Stíny namalovaly pruhy na lesní cestě, 

 pařezy s mechovým polštářkem zvou k posezení.

Jen zariskujete, že pak půjdete s mokrým zadkem :-) 

Marleymu nevadilo, že je mokrý celý. Nejdřív se snažil z rybníku zachránit všechny napadané klacky.

Pak ho zaujaly pářící se žáby. 

Je totiž hrozně zvědavý. Kazí záběr a ani se neomluví :-) 

Takže znovu! 

Trochu medvědího česneku jsme nasbírali, taky pár kopřiv a hrst petrklíčů s plícníkem.
Zítra mě čeká lesní bar v Jeseníkách. Kamarádka Lidka je tam v lázních a auto plné holek ji jede zkontrolovat. Už se na ni těším.
Mějte se krásně!