neděle 5. listopadu 2017

V listí

Brouzdání ve spadaném listí mi voní. I hrabání listí mám ráda. Před domem nám už stromy opadaly. Teplo i vítr jim hodně pomohly. Na zahradě je vrba pořád zelená. Tam mě shrabování teprve čeká.
V parku je plno zlatých lístků jinanu.


Teplo vylákalo večer i ježka. Snad stihne najít úkryt a zazimovat. Velký byl dost. A dokonce pěkně pózoval.
Doma jsem poprosila Leonku, ať mi také udělá modelku při focení háčkovaného přehozu.

Návod jsem na šla na stránkách Dropsu. Je jednoduchý, sháčkovaný ze šesti čtverců, hotový byl za tři večery.

A hřeje! Akorát do podzimního počasí.

sobota 4. listopadu 2017

Na chatě

Už několikrát mě kolegyně Hanka zvala na chatu. Vždy jsem bohužel odmítla, ale tentokrát jsem se rozhodla jet. Dvoudenní dámská jízda sedmi statečných ženských byla fajn. Zpívalo se s kytarou, hrály se hry, nasmály jsme se a probraly život. Počasí bylo na listopad nezvykle teplé, a tak jsme si opekly venku buřty. Příště jedu zas! 




středa 11. října 2017

Jako jeřabiny

Na půdě mám ještě zásobu pedigu a ten by se měl spotřebovat. Vzala jsem větší oválné dno, taky je nasyslené podle hesla ,,schovej na dno, najdeš snadno..." A začala jsem motat koš na něco, třeba na pečivo. Raději vyšší, aby obsah nevypadl jen tak lehce ven. Přidala jsem do pletení pár oranžových dřevěných perliček, a protože vypadají jako jeřabiny, je košík tak trochu podzimní.



Hlásí nám krásné podzimní počasí, tak si nadcházející víkend užijte!

úterý 10. října 2017

Škvarkové pagáčky

Listovala jsem ve starých brožurkách s recepty a našla jsem jeden se škvarky. Protože jsem je měla zrovna v lednici, jelikož jsem je den předtím koupila, zkusila jsem recept udělat a jen se po upečené dobrotě zaprášilo.
Brožurka je ve slovenštině a jmenuje se Pohoštění pro přátele, tak se s vámi, milí přátelé, o recept podělím. 

Škvarkové pagáčky

0,5 kg polohrubé mouky
1 žloutek
2 lžíce oleje
1 kyselá smetana
sůl
0,5 dcl mléka
1 lžička cukru
1 kostka droždí
200g - 300g škvarků

Z teplého mléka, cukru a droždí uděláme kvásek. Do mísy dáme mouku, olej, sůl, žloutek, kyselou smetanu a kvásek. Vymícháme do hladkého těsta. Necháme 15 minut kynout a mezitím umeleme škvarky.
Těsto vyválíme na moukou vysypaném vále na 2 cm tlustou placku a potřeme polovinou škvarků. Levý a pravý okraj placky složíme přes sebe a vzniklý pruh těsta složíme stejně - oba okraje přes sebe jako listové těsto. Vzniklý bochánek znovu 15 minut kyne. Pak postup opakujeme - rozválíme, potřeme druhou polovinou škvarků, poskládáme a necháme 15 minut kynout.
Z vykynutého bochánku vyválíme obdélník, který nakrájíme na obdélníčky (mně vyšly 6 x 4 kusy). Naskládáme na pečicí papír, necháme naposledy 15 minut nakynout, potřeme rozšlehaným bílkem, můžeme posypat sezamem a pečeme dozlatova.

neděle 8. října 2017

Hrozím

Mám vánoční kaktus. Mám ho víc než deset let a ještě nikdy nekvetl. V létě jsem ho dala ven a pohrozila jsem mu, že jestli letos nepokvete, dám ho pryč (jako... nedala bych...) Venku sice pár stonků odpadlo, ale přežil a nedávno jsem ho přenesla zpátky do bytu. A on překvapil. Nasadil jeden jediný květ! Tak zůstane. Podmínku splnil - kvete. 

Zato orchidej v Leončině pokoji zdobí okno květy pořád dokola. 

Aspoň té hrozit nemusím.

pátek 6. října 2017

V modrotisku

Moje kolegyně Nikol je teď šťastnou maminkou malého Hynečka. Občas nás navštíví ve škole a pochlubí se, jak prcek zase vyrostl. Je to vážně šikula. Nedávno byly takhle malé i moje děti. Jak ten čas letí... Než se Niki naděje povede Hynka do školy. 
Při poslední návštěvě si přála ušít andělku podle Tildy, a kdyby prý mohla být v modrotisku. Tak je. Ráno jsem ji narychlo vyfotila a nechala odvézt do Příbora, kde Niki bydlí.



úterý 3. října 2017

Dožluta

Podzim se pozvolna barví dožluta. Já mám ráda, když svítí slunce a ta žlutá se v paprscích odráží. Jenže teď hodně často prší a nemá se co odrážet. Ve městě v květinářství mě nadchly drobné chryzantémy. Krásně žluté. A tak i v dešti svítí na zahradě malá sluníčka. Zasadím je pak do záhonu a snad přezimují.


Poslední fotka má společnou jen tu žlutou barvu... Ale nadalo mi a musela jsem vytáhnout mobil a vyfotit. Leonka se za mě asi styděla. ,,Mami, nefoť! Jsi jako inspektor." Stála za mnou a rozhlížela se, jestli se někdo nedívá. Ale uznejte - za prvé zvláštní super sleva, za druhé ani nevíte k jakému zboží patří... Záhada nad záhady!