Zajímavá letnička, kterou jsem měla letos poprvé v závěsném květináči s dalšími květinami. Při podzimním úklidu zahrady jsem rostliny v něm likvidovala, ale tahle rostlinka mě zaujala - byla téměř suchá a přitom pořád hezká. Dostala druhou šanci. Celý trs jsem naaranžovala do obyčejného proutěného věnce a doplnila žlutým řebříčkem. Teď visí na chodbě a nějakou dobu může zdobit svým stříbřitě šedým odstínem zelené. Zelenou barvu já mám totiž moc ráda!
Téměř po roce, po covidové přestávce, jsme se sešly v našem Klubu KK. Náš holčičí klub je hlavně o tvoření, nesedíme s rukama v klíně, snažíme se jednou za měsíc vyrobit něco pro potěšení. Tentokrát jsme hodně stříhaly a lepily. Návod jsem našla na Pinterestu - podzimní věnec z papírových listů. Holky jsou šikulky, každá pilně tvořila a domů si odnesla hezkou podzimní dekoraci.
Je třeba využít poslední teplé dny a pobýt venku na sluníčku. Dala jsem usušit pár třešňových pecek. Bude z nich náplň tak na dva hřejivé polštářky. Loni mi takový polštářek pomohl uvolnit rýmu, které jsem se víc než měsíc nemohla zbavit. Celou zimu jsem ho nahřívala na radiátoru, aby byl po ruce. I Jožánkovo bolavé bříško dokázal zklidnit.
Nedaleko našeho města, přes hory a doly, je vesnice Lichnov. Zdejší Muzeum vystěhovalectví (ZDE) spolu s Mysliveckým spolkem v Lichnově vyhlásilo výtvarnou soutěž Co se děje v lese, které jsme se s dětmi ve škole zúčastnili. A byli jsme úspěšní! Malířka z naší třídy získala 1. místo ve své kategorii. A tak jsme se vydali na slavnostní vyhlášení do Lichnova, převzali jsme vítězné ceny, prohlédli jsme si obrázky ostatních dětí a také celé muzeum. S láskou se o něj stará bývalá paní ředitelka místní školy. A je to na expozici i na samotné paní Dobečkové vidět. Elán, nadšení, srdečnost, vstřícnost, nové nápady, ochota, milé jednání i komunikace. Prostě srdce na dlani :-)
S mými prvňáčky jsme se vydali na první výlet do Rožnova pod Radhoštěm. Zdejší skanzen pořádá edukační programy pro školy. Jsou velmi oblíbené, a proto je dost těžké se na program registrovat. Rezervační systém se otvírá určitý den v danou hodinu a během patnácti minut je plný. Pedagogové ,,číhají" a rychle volí termín programu. Nám se letos podařilo ,,urvat" volné místo, a tak jsme mohli objednat autobus a odjet s dětmi za zvířátky. V den výletu nám počasí moc nepřálo, ale nám to nevadilo. Pršet po čase přestalo a my se krásně prošli valašskou dědinou plnou domácích zvířat. Organizátoři dětem připravili ochutnávku sýrů, kvízy, doplňovačky i výrobu ovečky z ovčí vlny. Super den!
Místo, kde odpočívám i pracuju, přemýšlím, bavím se, vnímám zvuky, vůně i barvy přírody, místo, kde sedáváme s rodinou i přáteli - zahrada.
