Housky ke snídani

Ráda peču z kynutého těsta. Kváskové pečení se mi moc nedaří, takže droždí je pro mě jedničkou.

Hledám nové recepty a zkouším, co nám zachutná.

Tyto housky jsem objevila na internetu a o recept se tu s vámi podělím. Jen jsem je ničím před pečením neposypala. Náš Jožánek by je nejedl a semínka by vyšprtával :-)

Domácí housky

1/2 kg polohrubé mouky

kostka droždí

1/4 l mléka

lžička cukru

vrchovatá lžička soli 

1 vejce

50 g tuku

žloutek na potření

Na posypání: sůl, kmín, sezam...

Z mléka, cukru a droždí uděláme kvásek. Přidáme k ostatním surovinám a vypracujeme těsto. Necháme 40 minut kynout na teplém místě. Těsto rozdělíme na 8 částí. Každou část pak na tři kusy, ze kterých uděláme válečky a spleteme do pletýnky. Hotové necháme na plechu ještě nakynout, potřeme žloutkem a posypeme. Pečeme dozlatova.

Valašské muzeum v přírodě

To je místo, kam moc ráda jezdím. Fotky jsou ještě povánoční. Byl to náš poslední výlet roku 2022 - vánočně vyzdobené chalupy v rožnovském skanzenu.

Prosincové ohlédnutí

Vánoce mají své kouzlo, ale v dětských očích je to kouzlo magické. Teď v roli babičky to pociťuji silněji. 

Jožánek to vánoční těšení opravdu prožíval. Ve školce měli ,,Vánoční kavárničku", na kterou děti napekly perníky, dělaly přáníčka a vyráběly jablíčkový svícen. Ten jsme nesli domů jako svátost.

V té době napadly hromady sněhu a my chodili ze školky kolem nasvíceného kostelu. Sníh kouzlo umocňoval.

Doma jsme začali se zdobením.

Do pondělního cvičení přišel Mikuláš. A Jožánek se zase hrdinně postavil do řady dětí, aby mu něco zazpíval.

Společně jsme pekli, zdobili sromeček a čekali na Ježíška. Přišel. Tajně. Nikdo ho neviděl. Proto jsme se po Vánocích šli podívat na ,,Živý betlém" do Štramberka.

A pak ještě k nám do kostela na jesličky.

Ještě jsou Vánoce? To je každodenní Jožánkova otázka. Ještě chvilku ano. Do Tří králů bude to kouzlo trvat.

S čerty nejsou žerty

Další navštívený jarmark s Jožánkem byl v Novém Jíčíně na zámku, kde pracuje moje snacha Janička. Nádvoří zámku bylo lemováno stánky s vánočním zbožím a vypadalo opravdu pohádkově. Kouzelnou atmosféru podtrhovaly postavy andělů a čertů, které tu dětem rozdávaly sladkosti. Myslela jsem si, že Jožánek bude plakat, ale kdepak. Byl odvážný! Srdíčko mu asi strachy tlouklo na poplach, ale zazpíval a dokonce se nechal vyfotit v pekelné blízkosti čerta.

Potkali jsme strejdu Vašíka, a jakoby se kluci domluvili, byli stejně oblečení.

Tuhle fotku Jožánek nazval parkoviště pro holuby :-) Houf nám občas prolétl nad hlavami.

Kromě stánků tu byly ke zhlédnutí ukázky starých řemesel. Jožánka zaujalo štípání břidlice a tak si v dětské dílničce pomaloval břidlicové srdíčko pro maminku.

Abychom se zahřáli, zašli jsme dovnitř zámku a do jeho muzejních prostor.

Muzeum klobouků místní továrny se líbilo hlavně mně, takže tady jsme Jožánka spíš zdržovali, ale něco jsme si prohlédnout přece jen stihli.

Zajímavá byla ukázka pokrývek hlavy slavných osobností. Tady například Jan Neruda a náš rodák Emil Zátopek.

A co jsem na novojičínském jarmarku koupila? Těmto malým makovým andílkům nešlo odolat. 

Krásné adventní dny a mikulášskou nadílku vám všem!

Rozsvícení stromku ve Štramberku

V blízkém malebném městečku se na náměstí konala předvánoční slavnost s jarmarkem plným výrobků dětí místní školy. S Jožánkem jsme se tam vydali autobusem. Pro něj to byl zážitek, protože autobusem tak často nejezdí. Vyšli jsme do kopce na náměstí, koupili něco na zub a poslechli si zpívání školáků před kostelem. 

Stromeček se rozzářil s odbíjením 17. hodiny. Spousta vánočních světel se Jožánkovi moc líbila, je už přece jen rozumnější a vše více prožívá. Ježíška se nemůže dočkat. 

I  mne ta vánoční atmosféra adventu dojímá. I  já se zase po roce těším!