středa 19. dubna 2023

Štramberk pod deštníkem

S kamarádkami Lidkou a Janou chodíváme občas do Štramberka. Je to taková srdeční záležitost, vyčištění hlavy, popovídání u vínka a něčeho dobrého a zároveň výšlap do kopce a několika schodů k Trúbě. Tentokrát pršelo, ale i přes ten mlžný opar byl Štramberk krásný a měl zvláštní kouzlo.





To jen, abychom se trochu zahřály... :-)




úterý 18. dubna 2023

Ohlédnutí za Velikonocemi

Jeden den jsme strávili v Rožnově. Ukázky velikonočních tradic, jarmark, tance, velikonoční dobroty - to všechno, co mám ráda, potěšilo naše oko i mlsný jazyk. Lidí tu bylo nepočítaně a nálada skvělá.



Doma jsme vystavili kraslice paní Heimerlové, o kterých jsem se zmínila v minulém příspěvku. 



Ve škole vykvetl malý kaktus s mnoha květy. 
Zato ten domácí se zase ulakomil a rozhodl, že jeden květ na ozdobu úplně stačí.

A venku se to víc a víc zelená!

sobota 8. dubna 2023

Zelený čtvrtek

V místním muzeu Fojtství se koná výstava paličkovaných krajek z tvorby Jarmily Heimerlové. Rozhovor s ní si můžete poslechnout ZDE. Uslyšíte zajímavosti ze zákulisí paličkování podané typickým ,,naším" přízvukem. Pár fotografií jsem pořídila v muzeu, ale všechny ty úžasné krajky je třeba vidět na vlastní oči. Je to prostě nádhera!





Na Zelený čtvrtek si paní Heimerlová připravila ukázku malování vajec. Takže jsem spojila prohlídku výstavy s  nahlížením na malování kraslic. Než jsem si všechno prohlédla, Jožánek se věnoval dřevěným skládankám, které tu jsou připraveny pro děti. Samozřejmě jsme si vajíčka nesli i domů. Já dvě husí perleťová a Jožánek dvě malá modrá vajíčka velikosti XS. 



neděle 12. března 2023

Ti dva

Kamarádi: jednou hlídá jeden, potom druhý... A pak já hlídám oba.




Jožánek nakukuje přes rameno, když upravuji fotky a říká: ,,Babičko, udělej nám srandičku."

pátek 3. března 2023

Masopustní rej a skořicový koláč


Masopustní průvody a maškarní veselí v předešlém týdnu neminuly žádnou obec u nás. Ve škole jsme taky našim dětem naplánovali masopustní projekt, abychom jim tuto tradici přiblížili. Mám ráda ty školní akce, které se vymykají všedním dnům. Rodiče dětem připravili opravdu krásné masky, nikdo ji nezapomněl, tak jako občas domácí úkol.:-) Na konec dne děti vyráběly klauny. Moc se jim povedli. Jsou z roliček od toaletního papíru a námět na ně jsem našla na Instagramu.


U nás doma jsme koblihy nesmažili, místo nich byl skořicový koláč s mandlemi.

Kynuté těsto:
500 g hladké mouky
250 ml mléka
kostka droždí
1 lžíce cukru
špetka soli
50 g oleje nebo rozpuštěného másla
1 vejce

Náplň:
3 lžičky skořice
4 - 5 lžic cukru
50 g změklého másla
sekané mandle do náplně i na posypání koláče

Z vlažného mléka, cukru a droždí uděláme kvásek, necháme vzejít a přidáme ke všem ostatním přísadám. Vymícháme těsto a necháme 45 minut kynout. Těsto vyválíme na plát a potřeme náplní z cukru, skořice a másla, pak posypeme nasekanými mandlemi a stočíme do rolády. Nakrájíme na 8 kusů a vyskládáme do kulaté vymazané formy. Posypeme mandlemi a dáme péct asi na 1/2 hodiny na 180°C. Horký koláč potřeme rozpuštěným máslem.




 

neděle 19. února 2023

Dárek ze srdce

Znáte to. Někdo má narozeniny, vy nevíte co koupit, chcete tedy darovat peníze, ale darovat je nějak neobyčejně. 


Ušila jsem lněné srdíčko s vyšívanou kytičkou a malou kapsičkou, do které jsem bankovku vložila. Takže dárek ze srdce. 💝


sobota 4. února 2023

Dobroty

V pátek byly pololetní prázdniny. Moje kamarádka Jana mi navrhla na tento den výlet. Souhlasila jsem a nechala na ní plán i cíl výletu. Bylo to pro mě vlastně překvapením. Mojí podmínkou bylo jen, abychom byly zpátky ve 13 hodin. To mi začínalo další z mnoha cvičení ruky na rehabilitaci. Janina podmínka byla: ,,Nesnídej!"

Vyjely jsme brzy ráno. Přes noc pršelo a mrzlo, na cestách byla ledovka. Ta způsobila, že naše cesta byla místy dobrodružná. Jely jsme pomalu a v pořádku dojely do cíle - Valašské Meziříčí a místní Chlebíčkárna. Dvanáct druhů chlebíčků, jeden lákavější než druhý. Tady jsme posnídaly.


Posílené chlebíčky a kávou jsme jely do centra města. Prošly jsme si historické náměstí, zámeckou zahradu a pak odjely do Zahradního centra po kloboukem TADY. Ve venkovních prostorách bylo prázdno, ale uvnitř to hýřilo barvami petrklíčů.

Nakoupila jsem nějaké drobnosti ke tvoření domů i do školy. A pak jsme se odměnily svačinkou. Ještě jsem se ani nezakousla, když mě talíř ohromil otázkou: Dobrota, co?
Byla to dobrota!
Cesta domů už nebyla tak napínavá, cesta už byla nasolená, takže jen mokrá. Rehabilitaci jsem krásně stihla a Janě děkuji za krásné dopoledne!