Stará stolička

Vybavilo se mi dětství, kdy jsem na ní sedávala u babičky v kuchyni pod oknem. Okno v babiččině bytě bylo zasazeno výš, babička moc vysoká nebyla, a proto musela na židličce stát, když se z okna dívala.

Ze židličky jsme se synem obrousili několik nátěrů a nakonec nechali jen tak prosvítat první vrstvu barvy pod druhou a dřevo pod první, tak jak se pod brusným papírem objevovala. Nic víc. Líbila se mi i tak. Jen jsem ji  pak polepila ubrouskovou technikou.

Vybrala jsem motiv starorůžových růží.

Na stránkách Ústavu pro jazyk český jsem se dočetla, že takovým židličkám se prý v Praze říkalo šamrle. K nám se slovo dostalo z němčiny, ale prapůvod tohoto slova je v latině - scamnus (lavice), v češtině se objevuje ve spojení školní škamna.

Jak je ten svět malý...