středa 26. srpna 2020

Diviznový sirup od paní Petříny

Ne každý rok se stane, že mi na zahradě kvete divizna, ale letos mám dokonce dvě. Ráno chodím posbírat květy. Jsou krásně voňavé. Voní medově. 

Nasbírané je vrstvím do sklenic a prosypávám cukrem. Uzavřu a o ostatní se pak postará sluníčko. Sirupu proti kašli budu mít dost. 


Recept mám od bývalé sousedky paní Petříny, která žila v kraji, kde vznikaly knihy o Gabře a Málince, a která uměla krásně vyprávět. Bohužel neměla se svým manželem děti, ale zato milovala všechny děti z okolí a my dospělí jsme ji taky měli moc rádi. Ji i jejího manžela, válečného veterána z Buzuluku, za války těžce raněného u Opavy, kde se seznámil s paní Petřínou. Vlastně jsem je také oba poznala už jako malá. Oba byli usměvaví, vstřícní, s velkým srdcem. Paní Petra vždy upravená a pan Ivan vždy s holí, už zdálky vesele hlaholil. Oba měli život hodně těžký, my ho známe asi jen z filmů a knih, a přesto měli hvězdičky v očích.  

4 komentáře:

  1. Diviznový sirup jsem nikdy nedělala, ale mám ráda diviznový čaj.
    Takoví lidé jako sousedé jsou k nezaplacení.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Ivanko, diviznový sirup jsem nikdy nedělala a vlastně ani nikdy neochutnala. Ale určitě to musí být jako slunce ve skle :)
    Měj prima dny. Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář, Peťko, někdy sirup používám místo javorového sirupu třeba na palačinky.
      Ivana

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova.